Přírody plné barev se letos na podzim zřejmě nedočkáme, mrzí Hanu Poláčkovou z Brna. Listy na stromech žloutnou oproti normálu už v srpnu. Na vině je sucho. Hrozí kvůli němu i rozsáhlé požáry.

Jihomoravští hasiči do úterý evidovali šedesát požárů lesů, zatímco loni jich bylo za stejné období jen třiačtyřicet a o dva roky dříve pouhá čtvrtina. „Stačí málo, třeba nenápadná jiskra spadlá do jehličí, a lidé mohou svou neopatrností způsobit požár,“ upozornil jejich mluvčí Jaroslav Mikoška.

Lesníci se přitom obávají nebezpečí dalších a ničivějších požárů. „Škody mohou být rozsáhlé, jak v regionu ukázal požár na Bzenecku v roce 2012, který zničil přibližně 160 hektarů lesa,“ zmínil Ondřej Kopecký z Lesů České republiky.

Odborníci upozorňují i na výjimečný stav, kdy jsou před koncem léta žluté listy v lesích. „Na některých stromech už zaschlé listy opadávají, na jiných zahnědlé a zkroucené listy zůstávají. Je otázka, jak se s tím příroda vypořádá. Uvidíme na jaře,“ uvedl zástupce ředitele školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Pavel Mauer.

Správci státních lesů evidují předčasný opad a zasychání listů hlavně u krátkověkých druhů typu břízy. „Zpomaluje se také růst stromů,“ sdělil Kopecký.

Požáry lesů na jihu Moravy
∙ 2018 (1. 6. – 28. 8.) – 60 požárů lesů
∙ 2017 – 43 požárů lesů
∙ 2016 – 15 požárů lesů
∙ 2015 – 65 požárů lesů
∙ 2014 – 36 požárů lesů

Podle specialistů listnaté stromy žloutnou asi o měsíc nebo dva dříve než obvykle. „Už se neolistí. Kdyby začaly žloutnout třeba na začátku července jako v roce 2015, jsou některé stromy ještě schopné rašit. Tehdy obrostly třeba lípy,“ přiblížil Radek Pokorný z ústavu zakládání a pěstění lesů Mendelovy univerzity.

Stromy nyní podle něj potřebují nabrat vodu, aby se připravily na zimu. „Pršet má v půlce září, ale ne tolik, aby doplnily zásoby vody. U listnáčů není krize tak velká, příští rok znovu vyraší. U jehličnanů se bude nedostatek vody dál prohlubovat,“ sdělil Pokorný.

Nedostatek vláhy podle Mauera poškozuje především nové výsadby a lesní školky. „Uvidíme, jak se projeví na dospělých porostech. Škody zatím nemáme vyčíslené,“ reagoval Mauer. Do výsadby nových stromků dal podnik 3,4 milionu korun, podle odhadů asi třetina uschla.

Státní lesníci za významnější než přímé škody suchem považují kalamitní výskyt kůrovce. „Na suchem oslabených porostech se rychle množí. Rozsah napadení se ještě bude zvětšovat, pokud nedojde k náhlému ochlazení. Ve větší míře jsou hlavně na západě a severu kraje,“ uvedl Kopecký.