K dispozici tehdy neměli techniku ani informace. Že je zle, uviděli v poslední chvíli, když se začaly plnit rybníky v obci, zaplavovat zahrady, sklepy a ulice od jihozápadu. „Šlo to rychle a v tu chvíli se všechno rozjelo na plné obrátky. Začali jezdit tatrovky s pískem ze zdejší cihelny, přijela na pomoc armáda i vrtulník. Báli jsme se, že nestihneme vodu zastavit a tak byla vyhlášena evakuace obyvatel. Na výzvu vojáků hromadně nasedali do autobusů, které je rozvážely po okolí do bezpečí. Z místních tu zůstali jen statkáři a hasiči,“ znovu prožívá okamžiky před dvaceti lety Bukovjan.

Povodně v roce 2002 u Hevlína na Znojemsku.
Ničivé povodně před dvaceti lety na jihu Moravy: přinesly noci plné strachu

Rukou mávne nad několikadenním zápřahem a třemi probdělými nocemi při záchraně obce. Zcela zřetelně se mu ale nejčastěji vybavuje neuvěřitelná pospolitost lidí. „Každý, kdo tu zůstal makal ze všech sil, chlapi v buldozerech hrnuli zeminu do hráze kolem obce, díky níž jsme nakonec vesnici před vodou zachránili. A když přijela tatrovka s pískem, byla hromada během deseti minut v pytlích, z nichž další stavěli další hráze. To už se druhý den vrátili na vlastní nebezpečí místní chlapi, kteří předtím odjeli kvůli nařízené evakuaci. Věděli, že k nejhoršímu nedošlo a přijeli ochránit svou dědinu,“ oceňuje Bukovjan, který dnes dělá zástupce velitele místní hasičské jednotky.

20 let od ničivých povodní.20 let od ničivých povodní.Zdroj: Deník/Jan Lakomý

Z hevlínské návsi se stala obří skládka písku a s pracujícími dobrovolníky připomínala lidské mraveniště. „Každý kdo měl, vozík, káru, traktor, přispěchal na pomoc. Z ostatních obcí posílali pytle a další materiál, také vodu na pití a jídlo. Cesta do Rakouska byla pod vodou a odříznutá, prostříhávali jsme ploty, abychom přes ně mohli vozit pytle na zátarasy. Voda se vracela do ulic kanalizací,“ vyjmenovává zážitky Bukovjan, muž, který stál v čele tehdejších záchranných prací.

KOMPLETNÍ TÉMA K POVODNÍM
NAJDETE ZDE 

Kdyby nebylo ochoty lidí, včetně firem, jež poskytly techniku, která tehdy v obci i hasičům chyběla, nepodařilo by se podle něj ničivou vlnu zastavit, Hevlín by byl pod vodou a škody by byly nesrovnatelně vyšší. „Je neuvěřitelné, co lidi dokázali, v krizové situaci se všichni semkli a pomáhali, jak mohli. Také nám to přineslo zkušenosti, z nichž můžeme vycházet při případných dalších povodních,“ nese si s sebou pozitivní zkušenost z katastrofického scénáře Vladimír Bukovjan.