Vína do soutěží vybírá podle toho, jestli ještě nemají odnikud žádný titul. Sázka na kombinaci dohromady devíti suchých, polosuchých a polosladkých vín se vinaři Štěpánu Maňákovi ze Žádovic vydařila. Vyhrál totiž hlavní cenu Eduarda Postbiegla v soutěži Top 77 vín v roce 2017. „Úspěch mě samozřejmě velmi potěšil. Přihlásil jsem vyváženou kolekci vín,“ řekl Maňák. I v loňském ročníku slavila jeho produkce úspěch, získal totiž cenu za nejlepší kolekci bílých vín.

Další hlavní ceny letos putovaly do zahraničí. Nejlepší bílá vína přihlásilo německé vinařství Weingut Bürgen-meister Schweinhardt, z modrých hroznů se nejlépe dařilo produkci slovenského vinařství Villa Vino Rača. „Je to opravdu zvláštní, že tentokrát putovaly ceny do zahraničí. Aby vinařství mohlo získat titul za kolekci, musí přihlásit alespoň šest vzorků. Musím říct, že letošní ročník soutěže byl velice dobrý,“ pochvaloval si ředitel a zakladatel soutěže Dan Mádr.

Top 77 vín. Úspěšné vzorky v roce 2017.Zdroj: DENÍK

SKORO 700 VÍN

V soutěži se letos utkalo 681 vín od 128 vinařství. Z nich dvaadvacet získalo nejvyšší ocenění, pět hvězd kvality. Dvaašedesát získalo čtyři. „Vína hodnotíme ve dvou kolech. Díky tomu máme zajištěné, že ta, která hodnotíme jako výborná a mimořádná, si toto ocenění opravdu zaslouží,“ vysvětlil Mádr.

Hodnocení vzorků vín se jako v posledních letech ujala komise pod dohledem Jaroslava Suského. „V soutěži převažují vína ročníku 2015, který byl obecně velmi dobrý. V dřívějších letech vinaři vyráběli spíše sladší vína, to se ale pomalu začíná měnit. I ve světě dnes spíše převažují suchá vína. I malí vinaři si mohou dovolit technologie na chlazení kvašení a lépe tak pracovat s vínem,“ komentoval do soutěže přihlášená vína těsně po hodnocení Suský.

Kromě soupeření v kvalitě vína se utkala přihlášená vinařství také v designu lahví. Porotu v této oblasti vedl Milan Kabát. Hlavní cenu za design vyhrálo Vinařství PPS Agro Strachotín na Břeclavsku za Frankovku rosé 2016 a Tramín červený 2016. „Jako celek vytváří velmi dobrý vizuální dojem,“ poznamenal Kabát.

Ilustrační foto.
Přírodní koupaliště mají vodu dobrou, koupat se dá stále i na přehradě

PRVNÍ NEZÁVISLÁ SOUTĚŽ

Soutěž Top 77 vín založil Dan Mádr před devatenácti lety. „Tehdy nebyla žádná nezávislá soutěž. V hodnoticích komisích seděli vinaři, kteří posuzovali vlastní vína. Já jsem ale přišel se soutěží, kde hodnotili profesionálové jako someliéři, ne vinaři. Teď už jsou ale snad všechny soutěže profesionalizované a také hodnocení pomocí počítačů dokázalo omezit ovlivňování soutěží,“ připomněl počátky soutěže Mádr.

A to přesto, že v komisích hodnotitelů soutěže Top 77 vín naopak už zasedají i vinaři. „Přibylo přihlášených vzorků a bylo potřeba získat víc hodnotitelů. Posuzování je ale anonymní a navíc máme pojištěné, že se k vinaři nedostane jeho vlastní produkce,“ upozornil Mádr.

Před dvěma lety pořadatel Mádr představil na soutěž navazující mobilní aplikaci Víno v České republice. Uživatelé v ní najdou výsledky, ale mohou si vítězná vína od vinařů i zakoupit.

Oranžové víno? Je to návrat ke starým postupům, říká vinař Rauš

Mikulov /ROZHOVOR/ – V mikulovském Vinařství Rauš zastává Miroslav Rauš funkci sklepmistra. Letos v soutěži Top 77 vín zabodovalo jeho oranžové Rulandské šedé. „Ve společnosti je trend návratu k původním postupům jak ve víně, tak třeba i v jídle. Proto jsou populární třeba raw jídla a podobně. My jsme se rozhodli dělat víno autentickým způsobem, a tak vzniklo i naše oranžové Rulandské šedé,“ vysvětluje Rauš. Víno v soutěži Top 77 vín získalo pět hvězdiček kvality, tedy nejvyšší možné ohodnocení.

Proč jste se rozhodl do soutěže přihlásit zrovna oranžové víno?

Myslím, že oranžová vína nejsou příliš dobře známá, mají nedostatečnou propagaci. Chtěl bych, aby se k němu dostali i lidé, kteří víno mají rádi a chtěli by okusit něco autentického. Jeho výroba je návrat k původním tradicím, takovéto víno pili už staří Řekové.

U jaké skupiny zákazníků má oranžové víno úspěch?

Běžný člověk ho moc nedocení, protože bude překvapený jinou než obvyklou chutí. Od ostatních vín zpracovávaných běžnými metodami se totiž oranžové víno dost liší. Kdo se ale věnuje gastronomii, tak ho určitě ocení. Právě pro špičkovou gastronomii je toto víno velmi vhodné.

Jak se oranžové víno vyrábí?

Nevyrábí se, ono se rodí. Člověk do jeho vzniku skoro nezasahuje. Svoji typickou barvu získává z macerace na slupkách, na kterých musí pobýt opravdu dlouhou dobu. Potřebuje zároveň dlouho zrát a víno musí také dobře dýchat. První rok ještě člověk nepozná, kam se víno bude ubírat, to je jasné až v dalších letech. Na rozdíl od běžné produkce, kdy se víno nechává v nerezových nádobách a tancích, tak tady je potřeba použít dřevěné sudy. Nerez mu totiž vůbec nesvědčí.

Jak jste se k jeho výrobě dostal?

Byl to prostě pokus, chtěli jsme ho vyzkoušet a zaujalo mě natolik, že jsem se mu rozhodl více věnovat. Vyrábíme ho postupy, které se používaly na Kavkaze.

Z Kavkazu pochází také kvevri víno, další prastará metoda, při níž se víno zakopává do země. Zvažovali jste třeba i jeho výrobu?

Ano, už máme objednané dvě tisícilitrové kvevri nádoby, které zanedlouho dorazí, takže se letos i do tohoto druhu vína pustím.

Přihlásili jste toto víno i do jiné soutěže než Top 77 vín?

Byli jsme i na Králi vín, kde jsme uspěli v kategorii biodynamických vín a získali titul šampiona. Podle hodnotitelů je naše oranžové vůbec nejlepší víno z tohoto druhu v České republice. Porazili jsme několik dalších desítek výrobců.