Přežívali v uprchlických táborech v odlehlé poušti, kde v létě trpěli horkem a v zimě mrazem. „Připadal jsem si tam jak v Guantánamu," řekl technický pracovník v ropném průmyslu Emad.

Jejich situace v rodné zemi byla mimořádně složitá. „Pokud chtějí iráčtí křesťané prožít plnohodnotný život, nemají jinou možnost než utéct. Proto děkuji všem, kdo nám v naší situaci pomohli," uvedla svobodná žena Hanna.

„Přes Facebook jsme v kontaktu s našimi příbuznými, kteří zůstali v Iráku," dodala.

Nyní uprchlíky čeká postupné budování pozice v novém prostředí. „Budeme si hledat práci. Nechceme představovat přítěž pro společnost. Chtěli bychom si najít bydlení a vychovávat v míru svoje děti," nastínil své plány Emad.

K prohlídce města se zatím nedostali. „Po dlouhé cestě mám oteklé nohy. Doufám, že co nejdříve se ven dostaneme," řekla Hanaa.

Pokud k procházce nedojde v sobotu, v neděli už určitě. „Chystáme se na mši. Po ní půjdeme do města," uvedl Emad.

Těší se také, až se budou učit česky. Žádné slovíčko zatím nepochytili, jejich názory na jazyk se zatím různí. Emadovi se zdá složitý, Haně naopak.

České jídlo zatím neochutnali. Kuchaři jim totiž připravili arabská jídla. Po příjezdu do Brna večeřeli kuře s rýží a cizrnou. „Máme ze všeho velmi dobrý dojem. Když jsme přijeli, byla pro nás připravená večeře. První noc v Brně byla velmi příjemná. Odpočinuli jsme si od všeho, co jsme zažili. Máme vše, co potřebujeme," řekl Hanna.

V hostelu nezůstanou napořád. „Chceme, aby si zpočátku zvykali na nové prostředí společně. Teprve po dvou měsících je přestěhujeme po rodinách do jednotlivých bytů. O jejich pronájmu nyní jednáme s městem," uvedl za Nadační fond Generace 21 Martin Frýdl.

Cestou vyčerpané uprchlíky v pátek přivítal senátor Zdeněk Papoušek. „Přeji si, aby se vám v Brně líbilo a abyste si tu našli blízké lidi," řekl.

MICHAL KIRŠ