O loňských letních prázdninách počet zranění u dětí klesl na 115 případů oproti 143 z roku 2010. „Způsobil to hlavně úbytek úrazů hlavy a zlomenin. Naopak vnitřních poranění a popálenin přibylo," konstatovala v pondělí Zuchová.

I k popáleninám mohou děti často přijít při riskantní zábavě. „Ta úplně nejnebezpečnější je, když se školáci vyhecují a přelézají stojící vlaky. Neuvědomují si ale, že je dráty vysokého napětí mohou zabít, i když se jich přímo nedotknou," upozornila Zuchová.

Častěji se děti popálí pádem do táboráku, nebo se opaří. „Nedávno jsme ošetřovali jedenáctiletou dívku, která se účastnila soutěže vaření polévky v kotlíku. Skončila s popáleninami na dvaceti procentech těla," vzpomněla si Zuchová.

Dodala, že nejmenší riziko hrozí asi u běžných sportů. „Pokud jsou děti na hřišti nebo pod dohledem dospělého, nejsou úrazy tak časté," řekla Zuchová.

Podle Stanislava Hubálka, hlavního vedoucího letního táboru, který pořádá v Buchlovicích na Břeclavsku, jsou děti nešikovnější než dříve a také proto se častěji zraní. „Za pětatřicet let, co jezdím na tábory, jsem ale naštěstí nikdy nemusel přivolat záchranáře. Drobnější poranění tu ale máme pořád. Poslední dobou čím dál více, protože děti sedí pořád u počítače a vůbec se přes rok nehýbají," prohlásil Hubálek.

Úrazy dětí do patnácti let o prázdninách na jižní Moravě.

Nejčastěji musí zdravotník na táborech ošetřovat odřeniny nebo vymknutý kotník. „Asi sedmdesát procent školáků je také alergických na včelí bodnutí. Když se stav zhorší, odvezeme dítě samozřejmě do nemocnice," sdělil Hubálek.

S nárůstem dětských úrazů se v létě potýkají i policisté. „Je velký rozdíl v tom, jaká poranění utrpí menší děti a jaká si způsobí třeba patnáctiletí. V jejich případě už v tom může hrát roli i alkohol," uvedla mluvčí brněnské policie Andrea Straková.

Nebezpečí pro starší školáky se podle ní kloubí s tím, že mají více času. „Úrazy jsou přitom úplně zbytečné. Většinou stačí být jen opatrnější a nesnažit se předvádět před partou," řekla Straková.

Na menší děti pak musí dohlížet rodiče. „Největší riziko je v utonutí. Loni jsme takové případy řešili čtyři. Všechny pacienty jsme zachránili," konstatovala Zuchová.

Hlavní problém je v tom, že malé děti se topí tiše. „Nekřičí a neplácají kolem sebe. Většinou spadnou doma do bazénu a nikdo si toho nemusí všimnout. Málokdy tonou na koupalištích," vysvětlila Zuchová.

Při záchranách topících se lidí v rybnících a při pádech z výšky zasahují i hasiči. „K případům vyjíždíme skoro celý rok. Málokdy jde ale o dítě," řekl mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Haid.