VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Útok pštrosa na chovatele? Vždycky chyba člověka

Doubravice nad Svitavou - Dlouhý a tenký krk s malou hlavou. K tomu silné nohy, díky kterým je největší pták světa schopný vyvinout na krátkou vzdálenost rychlost až sedmdesát kilometrů za hodinu. Zvířata, se kterými se většina Jihomoravanů setkala pouze v zoo, chová Marek Kubíček už skoro dvacet let na pštrosí farmě v Doubravici nad Svitavou na Blanensku.

15.10.2014
SDÍLEJ:

Marek Kubíček provozuje v Doubravici pštrosí farmu.Foto: DENÍK/Petra Srstková

S nápadem založit takový podnik přišel v roce 1996 jeho kamarád Roman Koupý. „V té době hodně lidí zkoušelo chovat různá exotická zvířata a můj budoucí společník měl v zahradnictví velké nevyužité prostory. Věděli jsme, že pštrosi dobře snášejí naše klima a farma by mohla fungovat. Tak jsme v Opavě koupili prvních dvacet kuřat," vzpomíná Kubíček.

V dalších dvou letech koupil ještě asi osmdesát ptáků pocházejících z africké Botswany a Zimbabwe. Pro nelétavé ptáky se rozhodl mimo jiné i kvůli tomu, že rychle rostou. „Jejich maso je velice výživné a přitom dietní," shrnul přednosti zvířat Kubíček. Farma pojme šest set pštrosů. Pštrosi se pasou na pěti hektarech půdy. Dalších patnáct slouží k pěstování krmiva.

Zvířata se v létě krmí na pastvinách a v zimě jim zaměstnanci přilepšují senem a obilím. „Nedáváme jim žádné stimulátory růstu ani veterinární léky," uvádí Kubíček. Maso podle něj splňuje veškeré požadavky na biovýrobky. O žádný biocertifikát ale Kubíček nikdy neusiloval.

Daleko důležitější je pro něj, že pštrosí produkty mají regionální certifikát produktu z Moravského krasu. „To znamená, že se maso vyrábí tady a většina se zde také sní. Certifikované biovýrobky někdy vozí kamiony přes půl Evropy, a tím podle mě výraz bio ztrácí význam. I proto jsme se o něj nikdy nesnažili ani snažit nebudeme," prohlašuje chovatel.

Pštrosi z jeho farmy, které nelze zařadit mezi chovné, přibližně po roce života skončí na jatkách. I porážku se jim Kubíček a jeho kolegové snaží ulehčit. „Dřív jsme je vozili přibližně pětadvacet kilometrů. Aby zvířata netrpěla stresem z přepravy, vybrali jsme později jatka, která jsou pouze šest kilometrů od farmy," tvrdí farmář.

O největších ptácích se říká, že jsou útoční. „Důležité je chovat pštrosy volně ve velkých výbězích, aby nebyli ve stresu. Agresivní jsou pouze kohouti v době páření. Jakýkoli útok je téměř vždy chyba chovatele," konstatuje.

Své povolání si užívá. „Mám rád zvířata a baví mě dělat v přírodě. Je to jako droga. Kdo jednou některá zvířata choval, tak většinou už nechce skončit," uzavírá s úsměvem.

VÍCE PŘÍBĚHŮ EKOFARMÁŘŮ SI PŘEČTETE VE STŘEDEČNÍM DENÍKU ROVNOST.

Autor: Vojtěch Kučerák

15.10.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

20 nejvíce sexisticky hodnocených reklam z ankety Sexistické prasátečko.
20

Sexistické prasátečko: anticenu získal vtip se souložícím párem na stole

Škoda Octavia první generace.
AUTOMIX.CZ
7

Má vaše škodovka jedno zrcátko menší než druhé? Víte, proč to tak je?

Lidi postraší smečka rakouských čertů

Židlochovice, Brno /TIPY NA VÍKEND/ - V ulicích Židlochovic vypukne v sobotu děs a hrůza. Po roce tam opět zavítá oblíbený průvod strašidelných rakouských čertů.

Auto se při nehodě u Habrovan převrátilo. Řidič se lehce zranil

Habrovany – Nezvládl řízení, přejel do protisměru a pak se s autem převrátil. Takový scénář měla páteční ranní nehoda u Habrovan. Osmapadesátiletý řidič jel směrem na Rousínov. Z havárie, která se stala před půl sedmou, vyvázl s lehkým zraněním. „Vyprošťovat jsme ho nemuseli, muž byl v době našeho příjezdu v péči záchranářů. Ti ho odvezli do nemocnice,“ sdělil mluvčí jihomoravských hasičů Filip Venclovský.

Hřbitovy i kolumbária: míst ubývá. Někde plánují stavbu nových

Vyškovsko, Blanensko – Zuzana Pavlíčková z Bučovic na Vyškovsku si na dušičky všimla, že místa na další hroby na městském hřbitově rychle docházejí. Není sama. „I další lidé se baví o tom, že za chvíli nebudou žádná volná místa,“ potvrdila Pavlíčková. Podle ní by byla škoda, kdyby kvůli tomu museli Bučovičtí své blízké pohřbívat jinde než tam, kde prožili celý život.

Průvodce z Křenovic vyrábí mučicí nástroje a repliky vojenských děl

Křenovice - Už přes čtvrtstoletí se umělecký kovář Oldřich Bartošek z Křenovic na Vyškovsku zapojuje do vzpomínkových akcí Bitvy u Slavkova. A to nejen tím, že vyrábí dobové zbraně a nástroje, ale také jako průvodce. Každoročně se podílí například na Pochodu slavkovským bojištěm, který vyrazí z Křenovic už tuto sobotu. A návštěvníci při něm poprvé uvidí rovnou dvě „jeho“ děla.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT