O více než 1500 tun méně medu letos eviduje Český svaz včelařů. Zatímco loňský výnos byl okolo 8900 tun, letošní jen necelých 7500 tun. „Je jen málo míst v zemi, kde jsou včelaři spokojení, kde měli výnos lehce průměrný až nadprůměrný,“ sdělila předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmila Machová.

Výrazný úbytek zaznamenal i včelař Lukáš Konečný z Přítluk na Břeclavsku. „Loni jsem měl výnos z jednoho včelstva asi padesát kilogramů. Letos maximálně deset,“ postěžoval si Konečný, který se stará o asi třicet včelstev.

Na vině je hned několik faktorů. Kromě moru včelího plodu, který se po více než osmi letech objevil v létě na Blanensku, i počasí. „Zjara se střídalo chvíli teplo a chvíli zima. Sady vykvetly, pak se prudce ochladilo a do květu zapršelo. Rychle odkvetl akát i ovocné stromy,“ tvrdí Konečný.

Jeho tezi potvrdila i Machová. „V dubnu bylo krásně a včely šly do rozvoje, květen byl studený a deštivý. Minimálně dva týdny vůbec nevylétly. Přitom právě květen je nejdůležitějším měsícem. Kvetou ovocné stromy i řepka. Kvůli počasí si včely nemohly do včelstev nanosit. Květového medu bylo zcela minimálně, i řepkového bylo méně,“ uvedla Machová.

Výnos podle statistik včelařů mírně klesá již od roku 2016. „Tehdy jsme měli výnos až 10 tisíc tun medu. V roce 2017 už byl patrný pokles – medu bylo jen 9300 tun,“ zmínila předsedkyně.

Menší výnos zaznamenal i včelař Vladimír Slezáček z Brankovic na Vyškovsku. „Starám se o čtyřicet včelstev. Letos jsem měl medu o třetinu méně,“ řekl Slezáček.

Nejnižší výnos mají za posledních několik let také na Znojemsku. „Oproti loňsku a předloňsku jde o propad. Včely jsou zesláblé, měli jsme dost problémů je dostat do zimy do kondice,“ přiblížil Antonín Kuchynka, který se včelaření věnuje padesát let a má na 120 včelstev.

Včely údajně zeslábly po akátu. „Příčinu si nedovedu vysvětlit. Otrava? Vyletěly totiž a do úlů se už nevrátily,“ poznamenal Kuchynka.

Včelaři se obávají, že může být i hůř. Parlament a senát totiž aktuálně probírají novelu rostlinolékařského zákona, podle níž by se měla povinnost hlásit použití postřiků na chemické bázi včelařům snížit z původního okruhu pěti kilometrů na pouhé dva. „Před dvěma lety došlo ke změně zákona. Do té doby hlásili včelaři na obci stanoviště včelstev. Zemědělci, kteří pak měli v plánu stříkat, šli na obec, kde včelaře na tuto skutečnost upozornili. Nyní tomu tak není. Zemědělci musejí oznámit svůj záměr přímo včelařům, což je zatěžuje. Na jednom kilometru totiž může být i dvě stě včelstev,“ přiblížila Machová.

Ve hře byla podle ní i varianta, že by se povinnost hlášení použití postřiků zrušila úplně. „Proti tomu jsme se ale ohradili. Snížení okruhu je proto pro obě strany jakousi alternativou,“ doplnila předsedkyně.

Podle včelaře Kuchynky je jedno, jestli budou mít zemědělci povinnost hlásit použití postřiků do dvou nebo pěti kilometrů. „Když nám ohlásí, že budou stříkat, stejně nic dělat nemůžeme. Jsme bezmocní. Dobré by bylo, kdyby jezdili brzy ráno nebo večer, případně v noci. A ne za poledne, aby měli postřikovače plné nárazníky motajících se včel. Hlavně, že říkají, jak jsou postřiky neškodné. Třeba na řepku je potřeba jedů hodně,“

Letošní výnos medu a jeho cena
- Český svaz včelařů eviduje o 1500 tun méně medu než v loňském roce. Na vině je hned několik faktorů: včelí mor, výkyvy počasí na jaře a také stříkání postřiky na chemické bázi v blízkosti včelstev.
- Snížení výnosu medu nebude mít podle svazu vliv na dramatické zvýšení ceny za kilogram.
- Prodej medu ze dvora by se mohl zvednout z nynějších asi 150 korun na 160. Připlatí si i lidé ve městech, kde se již nyní cena pohybuje okolo 200 korun za kilogram medu.
- V České republice je aktuálně na 59 tisíc včelařů.

Že by měl mít nižší výnos vliv na cenu medu, si předsedkyně svazu včelařů nemyslí. „Pokud ano, pak to nebude nic dramatického. Prodej medu ze dvora, který se většinou pohybuje okolo 150 korun, by mohl vzrůst možná o deset korun. V Praze se již nyní běžně prodává i kolem 200 korun, zde je však kupní síla vyšší,“ srovnala Machová.

Kolem deseti kilogramů domácího medu spotřebuje ročně pětičlenná rodina Petra Novotného z Blanska. I kdyby měl letos nižší výnos vliv na zvýšení ceny za kilo medu, za kvalitní med si rád připlatí. Nakupuje ho pravidelně u drobných včelařů. „Pokud včelaři med zdraží, tak mi to nevadí. Za dobrý domácí med si vždycky připlatím rád. Chuť oproti tomu, co se jako med prodává v supermarketech, je nesrovnatelná. Navíc tamní medy jsou kdoví odkud a kdovíjak namíchané. Takto mám jistotu regionálního produktu a ještě podpořím drobné včelaře,“ řekl muž.