Včelaři, který je známý medovými experimenty s chilli paprikami či česnekem, nedá spát stavba v blízkosti jeho domu. Dřevěný včelín, jenž v obci zanechal ruský legionář, připomíná kulisu z proslulé pohádky o Mrazíkovi. „Postavil jej po návratu z první světové války zdejší obyvatel. Ještě tři roky po válce si tady všichni mysleli, že padl na frontě a už se nevrátí. Cesta domů mu trvala dlouho a vzpomínky na Ukrajinu si přinesl i domů. Dodnes je to vidět na zdobeném štítu jeho domu i na včelínu,“ ukázal Štefka.

Neobvyklý dům s příběhem chce zrenovovat a udělat z něj unikátní léčivé ubytování. „Říká se tomu apiterapie, vdechování vzduchu nad včelím úlem. Lidé by tu mohli spát přímo nad úly,“ popsal.

20.12. Z ruiny se vyloupla blyštivá perla. Obnova severního křídla zámku Uherčice je po dvou letech u konce. Stála 130 milionů korun.
Nejzajímavější události roku 2021 na Znojemsku ve fotografiích. Podívejte se

Inspiraci hledá za hranicemi, v Česku jsou takzvané apidomky spíše raritou. Potvrdil to i předseda České apiterapeutické společnosti Martin Pánek. „V republice není více, než deset takových zařízení. Vyskytují se v čistých přírodních oblastech v Jeseníkách, Krušných horách, na Třeboňsku a jeden v Moravském krasu u Macochy,“ vyjmenoval.

Na rozdíl od zahraničí jsou podle něj čeští včelaři konzervativnější a jen výjimečně mají zájem posunout včelařství na vyšší léčebnou úroveň. „Vyžaduje to vzdělávání, apiterapie není totiž jen dýchání včelího vzduchu a přijímání záření, ale také třeba léčba včelím jedem. Také proto musí být včelstva chována mimo chemicky ošetřované kultury,“ upozornil Pánek.

Lepší dýchání i spánek

Podle předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmily Machové znali přínosný vliv pobytu v blízkosti včelstev už naši prapradědové. „Včelaří-li dotyčný ve včelíně nebo kočovném voze, zpravidla tam má i kanape. Od nepaměti víme, že blízkost včel nám dělá dobře. Bylo jen otázkou času, kdy včelaři začnou nabízet přijímání těchto vlivů ostatním zájemcům. V domcích, kde se dá ležet nad včelími úly v bezpečí, odděleně od jejich žihadel. Příznivý vliv na lidské zdraví je léty vyzkoušený,“ doporučila Machová.

Vzduch z úlu je plný výparů z propolisu, medu i vosku, prospívá dýchání, zlepšuje spánek a náladu, zvyšuje chuť k jídlu a posiluje imunitu. Hovoří se také o vlivu na duševní pohodu či léčbě revmatismu. „Tato část apiterapie ale není ještě dostatečně probádaná. Ti, kteří si pobyt v apidomku vyzkoušeli, ale říkají, že se cítí po ležení na úlech odpočatí a svěží, nabití energií,“ tvrdí Machová.

Pavel Štefka, včelař z Bohutic na Znojemsku se věnuje výrobě speciálních medů asi pět let. Úly umístil i do vinice u jaderné elektrárny Dukovany.
Med z Bohutic se míchá s chilli i česnekem. Výrobce za experimenty sbírá ceny

Včely podle ní vyzařují specifickou bioenergii. „Dýchání úlového vzduchu nemá negativní účinky, žádné omezení, nedochází k závislosti. Má-li někdo pochybnosti, nic mu nebrání si pobyt v blízkosti včel vyzkoušet. Nic tím neriskuje, žádné vedlejší účinky. Minimálně si odnese příjemnou zkušenost,“ ujišťovala šéfka včelařů.

Důkazem by podle ní mohl být fakt, že mezi včelaři není výjimkou osmdesáti nebo devadesátiletý kmet. „V Českém svazu včelařů je téměř tři a půl tisíce členů ve věku osmdesát až sto pět let,“ vyzdvihla Machová.

Martin Pánek ale varuje i před riziky. „Včelí záření mění mezibuněčné napětí, to by nemuselo prospívat třeba onkologicky nemocným pacientům,“ upozornil.

Novinka oslovila například Janu Vidoňovou z brněnských Bohunic. „Používám propolis, ale tohle jsem ještě neslyšela. Zajímá mě to,“ zaujalo ženu.