Na první pohled je to jen několik malých kopečků zarostlých vysokou trávou a keři. Ve skutečnosti se ale pod zemí ukrývá spletitá síť chodeb. Uvnitř někdejšího vojenského areálu nechybí protijaderný kryt, řada technických místností, větší a menší velín a dva dlouhé tubusy. Jeden měří sedmdesát metrů, druhý devadesát. Oba jsou přístupné také zvenčí. „Kvůli vysoké vlhkosti vzduchu se uvnitř nedá prakticky nic skladovat, pro tyto účely je místo nevhodné. Zkoušeli jsme komplex pronajmout, ale bezúspěšně. Zastupitelstvo tak následně rozhodlo o prodeji,“ vysvětlil reportérce Deníku Rovnost přímo na místě újezdský místostarosta Karel Vévar, jenž má jako jeden ze skupiny prodej areálu na starosti.

Festival Živé sochy přilákal do slavkovského parku tisíce návštěvníků. Tvůrci z různých zemí předvedli své dechberoucí umění.
Oživlé sochy ve slavkovském parku: podívejte se na dechberoucí výkony umělců

Místo lidé najdou jen pár desítek metrů od současného vojenského komplexu s radarem připomínajícím velký fotbalový míč. Vstup do betonového labyrintu zůstává oku nejdříve ukrytý, svažitý terén však postupně odhaluje válcovitý vstup s administrativní budovou. I ta už roky poznává pouze svého správce. „Areál jsme k prodeji nabídli jednou. Nabídky přišly dvě, obě ale byly natolik nízké, že jsme jejich cenu nemohli akceptovat. Jeden z nápadů se nám ale velmi líbil,“ pokračoval Vévar.

Bydlení, střelnice ani muzeum

Ačkoliv někteří navrhovali, aby město nechalo administrativní budovu přestavět na bydlení, uskutečnění je od reality daleko. Nevhodné je totiž umístění komplexu, který je od centra Újezdu vzdálený několik kilometrů. Na místo se zároveň nelze dostat spoji hromadné dopravy. Mezi dřívějšími návrhy se objevila také střelnice nebo vojenské muzeum. „Jeden z nich zahrnoval výrobu regionálních produktů včetně jejich prodeje, na místě měla být dokonce živá zvířata. Místo by se tak stalo společenským a kulturním centrem Újezdu. Navrhovaná cena nicméně byla příliš nízká, přesahovala šest milionů korun. To se s našimi požadavky neshoduje,“ přiznala újezdská starostka Marie Kozáková.

Bývalý vojenský areál v Újezdu u Brna
Vznikl v devadesátých letech, armáda jej využívala do roku 2010.
V tomtéž roce jej město od ministerstva obrany koupilo za jednu korunu.
Místo se vedení Újezdu snažilo pronajmout i prodat, zatím bezúspěšně.
Nejnižší částka, kterou mohou zájemci nabídnout, je dvacet milionů korun.

Jen pozemky, na nichž rozsáhlý areál stojí, mají podle města hodnotu zhruba sedm milionů korun. Hranici podávání nabídek proto s odhadcem vyčíslili na dvacet milionů, z ceny vedení Újezdu slevit nechce. „Nechceme tlačit na prodej za každou cenu. Když se najde vhodný zájemce ve vytyčené lhůtě, budeme rádi. Pokud ne, počkáme na další,“ doplnila Kozáková. Údržba areálu spolkne ročně přibližně sto třicet tisíc korun. Před nedávnem se správci potýkali s poruchou elektřiny, jejíž oprava vyšla na dalších padesát tisíc. Problémem je také teplota uvnitř budov, ani v létě často nepřesahuje patnáct stupňů.

Vítězná podoba náměstí Míru v Masarykově čtvrti v Brně.
Proměna brněnského náměstí Míru s kolonádou: půl miliardy i přes odpor lidí

Zatímco někteří Újezdští podporují vznik multifunkčního areálu, jiní prahnou po dětských hřištích nebo dokonce velkém zábavním parku. „Z hangárů by mohly být třeba fotbalové nebo víceúčelové haly, v okolí zase historický vojenský park, z kasáren pak ubytování,“ představoval si budoucí podobu místa například Tomáš Pejř. Na podávání přihlášek mají zájemci čas do poloviny června. Záměr již město vyvěsilo na svých webových stránkách.