Víno z maďarských hroznů v lahvi s moravskou etiketou? Na jihu Moravy poslední dobou nic výjimečného. Přibývá případů, kdy obchodníci s vínem vydávají výrobky z dovozu za moravské nebo nápoj ředí vodou. Svaz vinařů proti nim chystá strategii.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce jen letos v obchodech odhalila osmnáct falšovaných vín. „Po aférách s koňským masem nebo etanolem chceme zabránit, aby se něco takového stalo i v oblasti výroby vína. K extrémnímu případu falšování vína došlo před asi třiceti lety v Rakousku, kde vinaři přidávali do lahví látku podobnou nemrznoucí směsi. Byl to tehdy obrovský skandál a tamní vinařství to poškodilo na dlouhou dobu," sdělil prezident Svazu vinařů Tibor Nyitray.

Svaz chce zmapovat, jak černý trh s vínem funguje a jak s ním nejlépe bojovat. „Zadali jsme si analýzu u společnosti Ernst & Young, kterou zaplatíme z peněz, které zůstaly na účtu ze studie dopadů spotřební daně na tiché víno," doplnil Nyitray.

Falešná vína
Poslední případy falšovaných vín v republice:

- Královský hrozen (červené), Vinařství Mutěnice
- Modrý Portugal (červené), Oldřich Herzán
- Původní sklepmistr (bílé), Dang Trung Luong
- Víno červené, Spotřební družstvo České Budějovice
- Původní sklepmistr (červené), Van Minh Nguyen

Přehled falšovaných a závadných vín inspekce vyvěšuje na www.potravinynapranyri.cz

Podle Jiřího Ruibara z Rajhradských klášterních vinných sklepů moravští vinaři bojují s tím, že místní vinohrady nezvládnou pokrýt poptávku. „Zvláště u žádaných odrůd, jako je Tramín nebo Pálava, vinaři těžko pokryjí spotřebu jen z moravských hroznů. A sotva by litr vína mohli prodávat za čtyřicet korun do vinoték, když jen hrozny stojí pětadvacet korun. A protože lidé jsou patrioti a chtějí kupovat víno z Moravy, někteří obchodníci o původu hroznů lžou," upozornil.

Hrozny z dovozu jsou navíc levnější a zákazníci netuší, že za své peníze kupují méně ceněné a často i méně kvalitní víno. „Na chuti člověk sice nic nepozná, ale nemám ráda, když se jakýkoli výrobek tváří jako tradiční a ve skutečnosti je z dovozu," poznamenala třeba Martina Pokorná.

Informace o původu falšují i známá a zavedená vinařství. V roce 2010 musely z nařízení zemědělské a potravinářské inspekce stahovat lahve z prodeje Templářské sklepy Čejkovice. „Výrobce nebyl schopný prokázat původ hroznů, ze kterých vyrobil přes milion litrů vína a uváděl jej do maloobchodní sítě," informoval mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva.

Přestože se vinařství odvolalo, inspekci dal za pravdu Nejvyšší správní soud. „Zdůraznil, že podstata a smysl povinnosti v označování vín se zakládá mimo jiné na nezaměnitelných vlastnostech souvisejících s geografickým původem vína a že informace uvedené na vinětách lahví s vínem nesmí uvádět spotřebitele v omyl," dodal Kopřiva.

Na falšování vína reagovala minulý týden i vláda, která schválila posílení pravomocí potravinářské inspekce. „Návrh úředníkům umožní zastavit prodej výrobků, které jsou nekvalitní nebo klamavě označené. Získá také pravomoc zakázat užívání prostor, pokud kontrolovaná osoba odmítne inspektorům vstup na svůj pozemek, do výrobny nebo do prodejny," uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Jan Žáček.

Podle Nyitraye ze Svazu vinařů zatím mají moravská vinařství k rakouskému skandálu daleko. „Naštěstí jsou to jen náznaky a většinou se to netýká tradičních vinařství, protože kontroly jsou časté a poškození dobrého jména je už nevratné. To nechtějí riskovat," podotkl prezident Svazu vinařů.