Například předseda Moravského rybářského svazu v Hodoníně Richard Werner předpovídá výraznější pokles hladiny řeky Moravy nejpozději do tří týdnů. „Ryby, které ve zbylých kalužích neuhynou, požerou kormoráni. Před čtyřmi lety odstranili jez u Moravské Nové Vsi, a i kvůli tomu vyschnou třeba ramena v lužních lesích poblíž Mikulčic,“ je přesvědčený předseda Werner.

Nedostatek vody zřejmě přispěl také k dosud poslednímu hromadnému úhynu ryb v Hevlíně na Znojemsku. Policejní vyšetřování okolností zatím pokračuje. Uhynulé sumce, karasy, cejny a candáty vytahovali koncem dubna hasiči a rybáři z Dyje. Mrtvých ryb bylo deset metráků. „Případem se zabýváme a stále čekáme na výsledky laboratorních rozborů,“ uvedla policejní mluvčí Kamila Haraštová.

Bouřka v kraji. Hasiči vyjížděli k 18 případům. Na snímku zásah ve Zbýšově
Bouřky v kraji: hasiči řešili visící zámeckou bránu i nehodu na železnici

Jen částečné informace mají i rybáři. „Chemické rozbory nic neukázaly, jen konstatovaly nízkou alkalitu vody a kolísající pH,“ sdělil předseda hrušovanského rybářského svazu Jan Šedivý.

Podle něj se na úhynu podílelo více faktorů. Patřil k nim i nízký stav vody v Dyji. „Stav i průtok je mimořádně nízký a kvůli toku je ve vodě i málo kyslíku. Z Vranova pouštějí málo vody, a z té ještě část odtéká Mlýnskou strouhou do Rakouska a část na závlahy,“ poukázal rybář Šedivý.

Lidé starající se o řeky a rybníky letos čekali na zvýšené množství vody marně. Sníh nebyl a s ním spojené jarní tání se nekonalo.

V kombinaci s ostrým sluncem a očekávanými vysokými teplotami klesá ve vodě zastoupení kyslíku. Problémy kvůli tomu mají především dravci jako candáti nebo štiky. Nízký tlak zase škodí kaprovitým druhům. „Nejde o to, jestli budeme mít co chytat, ale abychom nějaké ryby vůbec zachránili. Možností, co s tím udělat, moc nemáme. Maximálně můžeme natáhnout elektřinu a snažit se o ovzdušnění,“ doplnil Werner.

Co řešit mají rovněž správci rybníků. Rybníkářství Pohořelice, které působí na Břeclavsku i Znojemsku, očekává s klesající vodou i ekonomické ztráty. „Budou menší přírůstky. Pokud kromě nízké hladiny nastanou i tropické teploty, může to ohrozit zdravotní stav osádek,“ sdělil ředitel pohořelického rybníkářství Roman Osička.

Jeho kolegové spravovaná území kontrolují každý den. Podle nich může uškodit i špatný déšť. Zvláště ten přívalový, který do vody dostane ornici a vyplaví kanalizace. „Potřebovali bychom tak po tři týdny každý den deset milimetrů deště,“ nastínil Osička ideální podmínky.

Ohňostroj na Brněnské přehradě. Ilustrační foto.
Ignis Brunensis začíná. Nebe zaplní ohňostroje i paraglidisti