VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Z ptačích pozorovatelen uvidí orly i konipasy. Za deset let jich vyrostlo sedm

Jižní Morava – Umožnit zájemcům sledování ptáků na dříve špatně dostupných místech si dali za cíl stavitelé ornitologických pozorovatelen. Jde většinou o čtyři až pět metrů vysoké dřevostavby ve volné přírodě u vodní plochy. Jedna z posledních vyrostla před rokem u Kobylí na Břeclavsku.

11.7.2017
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Jiří Šafránek

„Nedávno jsem z ní pozoroval konipase lučního, který je jedním z méně častých druhů našich ptáků,“ zmínil Petr Berka z odboru životního prostředí v Hustopečích na Břeclavsku.

Kobylští si na dřevěnou „vyhlídku“ rychle zvykli. „Za rok, co u nás pozorovatelna stojí, jsme od místních obyvatel zaznamenali pouze kladné ohlasy. Návštěvníci zase oceňují, že nenarušuje ráz krajiny,“ hodnotil starosta obce Pavel Kotík.

Ne všude si vzali obyvatelé ptačí pozorovatelny hned za své. „Lidé nejdříve přistupovali ke stavbě s nedůvěrou, ale časem si zvykli a považují ji za zpestření,“ hodnotil například starosta Mikulovic na Znojemsku Karel Kříž.

Právě u mikulovického jezera postavili nadšenci v roce 2007 první ptačí pozorovatelnu na jižní Moravě. Dnes jich v Jihomoravském kraji stojí v pěti lokalitách celkem sedm. Jedna na Znojemsku a hned šest na Břeclavsku v oblasti Lednických rybníků. „Tato oblast je pro pozorování výborná. Lze zde nalézt i některé méně běžné druhy jako je orel mořský či sýkořice vousatá,“ informoval ornitolog David Horal.

Nejvíce „vyhlídek“ vyrostlo u rybníku Nesyt nedaleko Sedlece. Celkem tři. „Návštěvnost počítáme zhruba okolo tisíce lidí ročně,“ sdělil Jiří Kmet ze Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava.

Všechny pozorovatelny jsou dostupné z veřejných cest. Disponují informační tabulí, kde návštěvníci naleznou informace o pozorovaných druzích ptáků.

ADAM PAVELKA

Autor: Redakce

11.7.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Převrácené auto. Ilustrační foto.

Auto se při havárii převrátilo na střechu. Hasiči poskytli první pomoc dítěti

Třináctý ročník Vyškovského Mikulášského běhu byl opět i Memoriálem Milana Dvořáka. V hlavních kategoriích vyhráli Irena Pospíšilová a Jiří Němeček.
7

Ve Vyškově se atleti loučili se sezonou. Medaile a dárky rozdával Mikuláš

ONLINE ROZHOVOR: Ptejte se ředitele Českého rozhlasu Brno Jaromíra Ostrého

Jižní Morava – Před čtyřmi lety se vrátil do Brna z pozice šéfredaktora Dvojky Českého rozhlasu. Jako ředitel Českého rozhlasu Brno má za sebou čtyři roky bez přestávky a teď právě pracuje na rozdělení brněnského a zlínského studia.

Impulsy k tetování jsou různé. Je načase zbavit se předsudků, říká tatér Musil

Blansko – Sklepní doupě s lehátkem, chatrné osvětlení a pofidérní muž s tatérskou jehlou. Tento obrázek tetovacích salonů nám často vnucují béčkové filmy. Zažité představě zcela vzdoruje salon blanenského tatéra Jiřího Musila. Spíše než jako tatérské studio působí dojmem luxusně zařízeného kosmetického salonu. V pečlivě uklizené místnosti, které vévodí černé křeslo, nás vítá sympatický hubený muž. Ačkoliv sám prosazuje při tetování vysoké hygienické standardy, pozastavuje se nad přemrštěností některých norem. „Zdá se mi zvláštní, že nikoho stejnou měrou nezajímá výtvarná stránka. Občas s nadsázkou říkám, že úředníkům je jedno, jestli tam vytetuji lejno, hlavně když bude sterilní,“ směje se Musil.

Svezení Populárem probudilo vášeň. Muzeum motorismu ročně navštíví 10 tisíc lidí

Znojmo – Starou stíhačku, parní lokomotivu a především desítky historických motocyklů, aut a rozmanitých strojů. To vše sesbíral a před vystavením obnovil majitel znojemského Muzea motorismu Jan Drozd. Návštěvníky do staré vodárny u znojemské přehrady láká už desátým rokem.

Politikou se dnes bavím, když už si ten cirkus platíme, říká herec Kňažko

Brno - Hru Shylock, která se podle něj dotýká nás všech, uvede v pondělí Divadlo Bolka Polívky v hlavní roli s Milanem Kňažkem. Slovenský herec se po pádu komunismu od divadla přesunul do politiky. Působil jako poradce Václava Havla, později jako slovenský místopředseda vlády a ministr kultury. Před pár lety se k divadlu vrátil, aby pomohl najít nový směr. „Pádem komunismu divadlo ztratilo důvod projevovat svobodu mezi řádky a v metaforách. Hledalo nový směr. Proto jsem se vrátil,“ říká Kňažko v rozhovoru pro Deník Rovnost.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT