Potíže to nezpůsobilo ani řediteli Lužánek Milanu Apelovi. „Kdo jezdí vlakem denně, toho to nevykolejí. Ale chápu, že ten, kdo pojede v létě vlakem po dlouhé době, může mít problém s nalezením správné soupravy,“ myslí si muž.

Oproti Židenicím je na hlavním nádraží větší klid. Jen u okýnka s informacemi o výluce se tvoří fronta. „Prosím vás, kde najdu vlaky do Bohumína?“ ptá se důchodce vlekoucí v každé ruce velkou tašku.

Ilustrační foto.
Vlakové peklo: začíná sto dnů výluky v Brně

Podobné dotazy slýchá muž v okénku už od rána. Muži pak trpělivě vysvětluje, kudy kam má jít, aby našel potřebnou soupravu.

Také u informačních cedulí se tvoří hlouček lidí, kteří poslouchají, co jim poradí žena v reflexní vestě. Postupně všem vysvětluje, kam mají jít.

Klid vládne také na brněnském Dolním nádraží. Právě odtud odjel vlak na Prahu, kterým odjela většina lidí čekajících na peróně. Zůstal tu akorát mladý muž s batohem na zádech. „Čekám na vlak do Lublaně. Měl jsem jet autobusem, ale ten měl nehodu a tak to zkouším takto,“ říká usměvavý mladík.

Bobová dráha v Mariánském údolí. Ilustrační foto.
Nehoda na bobové dráze: žena si poranila páteř. Jeli rychle, říká provozovatel

Potíže s nalezením nádraží neměl. „Řekli mi o výluce už na pokladně, když jsem si kupoval lístek. Navíc od minulé výluky vím, na rozdíl od mnoha Brňáků, kde je Dolní nádraží. Teď spíš musím najít místo, kde můžu na vlak počkat. Snad pojede tak, jak má,“ dodává.