Vytvořil 3D atlas tohoto tvora vyskytujícího se na území Chorvatska, Slovinska a Itálie, vědkyni zabralo šest let. „Spolupracovali jsme se švédskou laboratoří na výzkumu regeneračních schopností mloků. Tou dobou jsem byla na výzkumném pobytu v italském Terstu, a protože je v této oblasti velmi oblíbený právě macarát jeskynní, nabídli nám k prozkoumání vzácné archivní sbírky macarátů uchovaných v alkoholu,“ popsala Tesařová.

Ilustrační foto.
Studenty z Ukrajiny vezmou na Masarykovu univerzitu. Od pátku podávají přihlášky

Exempláře Tesařová a kolegové začali zkoumat pomocí rentgenové počítačové tomografie. A na rozdíl od předchozích pokusů podobného typu, byli vědci z Brna velice precizní. Kromě kosterního systému totiž zmapovali také chrupavky a měkké tkáně. „Včetně mozku. Nebylo jednoduché odlišit měkké tkáně od chrupavčitých – například ve strukturách macarátova oka, která jsou zakrslá uvnitř hlavy. Musela jsem vše průběžně konzultovat s biology, speleology a studovat i starší ručně kreslené publikace,“ vysvětlila výzkumnice.

Macarát jeskynní je jediný evropský obojživelník žijící v podzemním prostředí. Jedná se o ohrožený druh. Pro život v absolutní tmě a chladu si vyvinul řadu unikátních. Pohybuje se například pomocí sluchového systému citlivého na vibrace.