„Zámecké skleníky ve Slavkově u Brna jsou součástí kulturní památky areálu bývalého zámeckého zahradnictví. Umístěním přiléhají vně jižní části ohradní zdi parku. Jedná se o významný doklad provozně-technického zázemí u vrchnostenského rezidenčního sídla Kouniců. Spolu s bývalou panskou pěstební školkou, která byla známá jako Panšula, představují dříve nedílnou součást zámeckého areálu. Zahradníci se tam starali okrasné i ovocné sazenice pro následnou výsadbu v zámeckém parku i polesí v majetku rodu Kouniců,“ vysvětlila Taťána Bráblíková za Národní památkový ústav Brno.
Skleník je funkčně rozdělený na studený a teplý. „Přistavěná množárna sloužila pro předpěstování letniček do záhonových výsadeb a také k množení trvalek. V zimních měsících byly do skleníku umisťovány palmy a jiné okrasné rostliny, které v našich podmínkách vyžadují zazimování. Zámecké zahradnictví sloužilo obecně zejména jako zásobárna potřebného výsadbového materiálu pro údržbu zámeckého parku, ale i například pro květinové výzdoby interiérů zámku,“ doplnila Bráblíková.
Obnova skleníku si vyžádá miliony korun, které jsou aktuálně potřebné jinde. „Pokud je seženeme, zamíří spíše na potřebnější opravy dalších zámeckých zdí. Do budoucna se tomu ale nebráníme,“ potvrdil starosta Slavkova Michal Boudný.
Dlouhodobější záměry města památkáři vítají. Zasazují se o to, aby skleník sloužil svému původnímu účelu. „V areálu zámeckého zahradnictví se nachází také vstup do krypty, bývalé hrobky rodu Kouniců. Zámecký park je v jižní části ohradní zdi s areálem zahradnictví spojen vstupními dveřmi,“ dodala Bráblíková, která zmínila možnosti nových prohlídkových tras.
O zámeckém skleníku před časem hovořil také historik zámku Martin Rája. Přesné datum výstavby zatím podle něj není známé, konkrétní záznamy jsou teprve z devatenáctého století. „Určitě se tam tehdy objevovaly neobvyklé druhy rostlin, které zaujaly hosty majitelů zámku. V podobném duchu byly totiž v celém parku vysazovány exotické dřeviny. V nevytápěné části pak byly rostliny, kterým vyhovuje chladnější prostředí, mohly to být třeba kamélie,“ dodal historik Rája.
