Ponavská základna je třetím stanovištěm v Brně. Podle záchranářů je dokonce nejvytíženější z nich. „Vyjíždíme do ulic průměrně osmkrát za dvanáct hodin. Navíc máme nejblíž silnici 1/43 směrem na Lipůvku a Svitavy, která je nejnebezpečnější. Přezdívá se jí silnice smrti," popsal záchranář Tomáš Dvořáček.

Nová budova nahradila předchozí základnu na náměstí 28. října. „Podmínky jsou oproti základně na ulici 28. října nesrovnatelně lepší. Vyrostlo zde krásné moderní zázemí a bereme to jako impuls, abychom zraněným zajišťovali čím dál kvalitnější péči," uvedl ředitel záchranné služby jihomoravského kraje Milan Klusák.

Kvůli strategické poloze by se měla zlepšit dostupnost a rychlost dojezdu k pacientům v oblasti Brna-středu a severních periferií ve směru na Kuřim. Na náměstí 28. října záchranáři často bojovali s komplikovanou dopravní situací. „Brno se mezi jednotlivými stanovišti záchranné služby stalo špičkou nejen v jihomoravském kraji, ale v celé České republice. Nikde jinde není tak komplexní síť nových zařízení," prohlásil hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek.

Nové stanoviště záchranáři využívají od začátku března. „Cítíme se tady příjemněji a máme větší klid, než předtím," dodal Dvořáček.

Jihomoravský náměstek pro zdravotní péči Rudolf Zvolánek uvedl, že v kraji pracují na dalších plánech pro zefektivnění výjezdů. Nový areál, kde budou záchranáři pohromadě s hasiči i policisty, se momentálně staví ve Znojmě. „Kolaudaci stavby očekáváme někdy v druhé polovině roku," řekl Zvolánek. Následovat by poté podle něj měla rekonstrukce záchranářské základny v Hustopečích a Mikulově.

Na jižní Moravě funguje celkem třiadvacet základen záchranné zdravotnické služby. K pacientům v Brně se lékaři dostanou obvykle do osmi minut, v okolních okresech se pomoci dočkají za devět až deset minut. Brněnští záchranáři sídlí kromě Ponavy také v Černovicích a Bohunicích. Jejich výstavba stála dohromady tři sta milionů korun.

MARKÉTA CHUMCHALOVÁ