„Je to složité. Zaměstnavatelé argumentují tím, že je inflace postihuje stejně jako zaměstnance. Zdražují se jim vstupy, energie a zároveň chtějí zůstat konkurenceschopní. Navíc je tady určitá nejistota, co se týká zakázek. Je to jenom časovaná bomba, že se bude u některých zaměstnavatelů propouštět. Někde zatím chtějí snižovat počty nepřímých zaměstnanců, tedy těch, co nesouvisí přímo s výrobou,“ uvedl Jiří Grim z jihomoravského pracoviště odborového svazu Kovo.

Zároveň upozornil na to, že zaměstnavatelé věří, že se situace zlepší a výroba bude pokračovat jako před koronavirem a před současnou krizí. „Zatím tak nechtějí zaměstnance propouštět, protože další kvalitní zaměstnanci na trhu práce nejsou. Někde sice začínáme kolektivní vyjednávání na nule, ale zaplať pánbůh to tak ve finále nedopadne. Nakonec se dostáváme na tři, na pět procent. Většinou se nám daří vyjednat nárůst mezd mezi 5 a 9,9 procenty,“ přiblížil odborový předák.

Podobné rozpětí zlepšení platů potvrdil ředitel Regionální hospodářské komory Brno Čeněk Absolon. „Jen málo zaměstnavatelů alespoň nějak nereflektovalo na současnou situaci masivního růstu životních nákladů svých zaměstnanců. Pokud to převedeme na procenta, bavíme se o navýšení platů v rozpětí pěti až deseti procent,“ sdělil Absolon.

Na horní hranici spadá navýšení výplat také v kyjovské sklárně. „Od prvního ledna tohoto roku jsme navýšili tarifní mzdy o 9,5 procenta. Spolu se zvýšením tarifů od loňského září to celkově představuje navýšení oproti roku 2021 o průměrně jednadvacet procent. Zároveň jsme na konci roku 2022 přešli na systém benefitních karet, které umožňují zaměstnancům čerpání ze sociálního fondu podle vlastních potřeb,“ uvedla za Vetropack Moravia Glass Regína Bělohoubková.

To největší zaměstnavatel v hodonínském okresu, Nemocnice Kyjov, zatím nemá na plošné navýšení mezd pro všechny zaměstnance, které by pokrylo inflaci. „Naše nemocnice se snaží zohlednit inflaci ve mzdách svých zaměstnanců a děláme pro to maximum. Například tím, že zvýšíme výkonnost nemocnice, se budeme snažit tyto prostředky vrátit do mezd a snížit tak dopady inflace na naše zaměstnance. Vnímám to jako významné téma,“ uvedl ředitel kyjovské nemocnice Jiří Vyhnal. Zároveň ale zmínil zlepšení benefitu, a to navýšení fondu kulturních a sociálních potřeb z deseti tisíc ročně na dvanáct tisíc. Mluvčí nemocnice Veronika Hollerová zároveň připomněla, že u zdravotníků došlo k navýšení výplat na základě katalogu prací nařízením vlády. Některým profesím se tedy navyšovalo individuálně, například lékařům. A ti, kteří už měli základní kmen, se posunuli do vyšší platové třídy.

Jinak se k situaci postavila třeba brněnská technologická firma Phonexia. Jak už dříve Deník informoval od února zkušebně zavádí čtyřdenní pracovní týden. Vedení firmy věří, že nový režim bude lepší jak pro zaměstnance, tak firmu. Osmihodinová pracovní doba zůstává. Zkrácený týden budou ve Phonexii testovat do konce června, kdy vyhodnotí, co změna přinesla. Představitelé firmy očekávají, že by tento krok měl přispět především k výraznému zlepšení pracovního i soukromého života. Zaměstnanci, a zejména rodiče, budou mít v rámci týdne nový časový úsek, ve kterém nepracují a jejich děti jsou ve škole. „Bude to čas, který zaměstnanci doposud neměli a ve kterém se mohou věnovat sami sobě. Myslím si, že to bude opravdu mimořádná změna, která může změnit život většiny z nich k lepšímu,“ uvedl ředitel firmy Radovan Musil.

Podle ředitele regionální hospodářské komory jsou ale obvyklejší jiné výhody. „Mezi nejčastěji nabízené benefity patří flexibilní pracovní doba, home office, týdny dovolené nad zákonný rámec, stravenkový paušál, sick days či zavádění chill-out zón. Mnoho firem také svým zaměstnancům nabízí třináctý nebo čtrnáctý plat,“ nastínil Absolon.

Podle sociologa Pavla Pospěcha z Masarykovy univerzity znamenají rostoucí ceny pro řadu lidí nejen zásah do komfortu, ale přímé ohrožení toho, co považují za důstojný život. „Jsme zvyklí uvažovat v jazyce zásluhovosti: kdo si co zaslouží, a kdo si to nezaslouží. Jádrem argumentů o zásluhovosti se v posledních letech stala práce: pokud tvrdě pracujete a svou prací vytváříte hodnoty, tak jste dobrý obyvatel a zasloužíte si komfortní život. No a nyní, když jsme to všichni přijali za své, řada z nás vidí, že sice pracují stále stejně, ale za vydělané peníze si toho koupí stále méně, a to je velký spouštěč pocitů nelegitimity a hněvu," řekl sociolog.

Na druhé straně jako strašák za dveřmi se mohou zdát poslední čísla z úřadu práce, kde se podíl jihomoravských nezaměstnaných meziměsíčně rozrostl o dvě desetiny procenta. „Nejvíce nových nezaměstnaných hlásí Moravskoslezský (6 251) a Jihomoravský kraj (5 891),“ uvedla po zveřejnění lednových statistiky mluvčí republikového Úřadu práce Kateřina Beránková.