Kliknutím zvětšíteMUDr. Radkin Honzák, CSc., psychiatr, publicista a vysokoškolský pedagog
Jsou stres a nezdravý životní styl opravdu spouštěčem civilizačních chorob, nebo to máme dáno geneticky?
Civilizačními chorobami rozumíme zdravotní problémy, které vznikají proto, že člověk mění své životní podmínky. A to takovým způsobem, až mu škodí. Jde například o světelný smog, který nám zkracuje spánek, což oslabuje naši imunitu. Časté přelety přes časová pásma a noční práce zdraví rozhodně neprospívají. Nadměrný hluk poškozuje sluch, takže starší lidé hůř slyší, méně komunikují, dostávají se do izolace, odkud vede také cesta k depresi. Za posledních 70 let jsme stačili vše promořit antibiotiky, což poškodilo náš střevní mikrobiom, a to je také nespornou příčinou řady autoimunitních chorob, počínaje cukrovkou přes roztroušenou sklerózu až po některé typy depresí.
Řada z nás bere deprese jako běžnou součást života. Dá se jim předcházet, nebo jsou zkrátka nutnou součástí našeho bytí?
Pozor! Deprese není „depka“ ani špatná nálada nebo zklamání. Deprese je rozvrat řídicích systémů. Všemu se dá částečně předcházet zdravým životním stylem, dostatečným spánkem, pohybem, slunečním svitem, zdravou stravou a dobrými mezilidskými vztahy. Jsou ale deprese dědičné, kterým lze těžko uniknout, a někdy podle zákona „Čert kálí vždycky na větší hromadu“ se nahrne taková spousta nepřízně, že to překročí práh. Jak nás poučuje zkušenost, jeden člověk z devíti se alespoň jednou za život dostane do situace, kdy by si zasluhoval odbornou pomoc.
Jaké jsou příznaky počínajících depresí? Mohu si pomoci sama, nebo to musím řešit léky a návštěvou specialistů?
Počínající deprese se projevuje různými tělesnými obtížemi, poruchou spánku, zejména předčasným probouzením, nechutenstvím, únavou, zhoršenou výkonností a především ztrátou radosti. Nejde jen o smutek, nálada může být i mrzutá, smíšená s úzkostí, ale jde především o to, že se člověk na nic netěší, že se z ničeho nedokáže radovat. Pokud si s tím do čtyř týdnů člověk neporadí sám, měl by vyhledat odbornou pomoc. Nemusí to být hned psychiatr nebo psycholog, v problematice deprese jsou dnes dobře proškoleni také praktičtí lékaři.
Nejsou léky při řešení depresí přeceňovány? Nestačily by bylinky nebo jiné vymoženosti alternativní medicíny?
Vždy mě zvedne ze židle úvaha, že léky jsou chemie, prý by stačily třeba bylinky… Jako kdyby v nich chemie nebyla! Třezalka má skutečně slušný antidepresivní potenciál, má ale také řadu nežádoucích účinků, jednak fotosenzitivitu, tj. spouští přehnanou kožní reakci na oslunění, jednak se může poprat s některými léky a nikdy ji nesmějí vzít lidé s transplantovaným orgánem. Také je třeba vědět, že antidepresiva nejsou návyková. Navíc na lehčí a středně závažné deprese je psychoterapie stejně účinná jako léčba antidepresivy, je však časově i osobnostně náročnější a dnes je velmi obtížné najít dobrého terapeuta, který by pracoval přes pojišťovny. Cena za hodinu se ke všemu blíží tisícovce, což je stále méně, než bere automechanik v servisu. A poznámka na závěr – mezi těmi, kteří nabízejí „alternativní postupy“, je příliš mnoho nespolehlivých lidí.
Práce, práce, práce. Řada z nás podceňuje duševní hygienu a zkrátka „vyhoří“. Jak se vyvarovat syndromu vyhoření nebo chronickému únavovému syndromu?
Podstatou syndromu vyhoření je: vše ve vlastním životě obětovat vidině pracovního úspěchu. K tomu se pak mohou přidružit i požadavky zaměstnavatele, ale to první zadání je zásadní. Líbí se mi přirovnání zdravého stylu k trojnožce, která se nikdy – ani na křivé podložce nebo nerovném povrchu – nekymácí. Jedna noha představuje práci, jedna rodinu a jedna odpočinek včetně zálib a koníčků. Komu se podaří všechny tři součásti života uspokojivě naplnit, je vyhořením ohrožen minimálně. S únavovým syndromem je to komplikovanější a medicína zatím neví, kde se bere a jak na něj.
MUDr. Zuzana Čajková, Ordinace klasické homeopatie v Olomouci
Jsou stres a nezdravý životní styl opravdu spouštěčem civilizačních chorob, nebo to máme dáno geneticky?
Spouštěčem civilizačních chorob je rozhodně stres a nezdravý životní způsob. Stres bych dala na první místo.
Řada z nás bere deprese jako běžnou součást života, dá se jim předcházet, nebo jsou zkrátka nutnou součástí našeho bytí?
Člověk žijící v civilizovaném světě je pod soustavným stresem, což vede k masivnímu výskytu depresivních stavů. V žádném případě nejsou deprese přirozenou součástí života. Je to děj vyvolaný většinou souběhem rozmanitých příčin, které přicházejí den za dnem a on je nezvládá zpracovat. Zůstává tak neustále pod jejich tlakem.
Jaké jsou příznaky počínajících depresí? Mohu si pomoci sama, nebo to musím řešit léky a návštěvou specialistů?
Mezi příznaky počínající deprese patří stálá únava a ztráta zájmu o aktivity, které doposud člověk vykonával rád. Smutek, plačtivé nálady, neschopnost ráno vstát z lůžka. Mohou se objevit bolesti zad a kloubů, bolesti hlavy či jiné fyzické obtíže. Trvá-li stav, je rozhodně lépe navštívit lékaře nebo psychologa a snažit se odkrýt příčinu vzniklého stavu.
Nejsou léky při řešení depresí přeceňovány? Nestačily by bylinky nebo jiné vymoženosti alternativní medicíny?
Alternativní léčebné postupy podpořené vhodnou psychoterapií, pokud dovedou pacienta k pochopení příčiny deprese, jistě velmi pomohou. Pokud pacient není schopen pochopit a zdárně vyřešit příčinu svého stavu, pak jsou antidepresiva nezbytně nutná.
Práce, práce, práce. Řada z nás podceňuje duševní hygienu a zkrátka „vyhoří“. Jak se vyvarovat syndromu vyhoření nebo chronickému únavovému syndromu?
Již staří Číňané, počínaje mistrem Lao-c', říkali, že je třeba znát míru věcí. Ať se to týká čehokoli v lidském životě, je třeba žít tak, abychom si každý zachovali svou rovnováhu. A v dnešním světě, kde je neustále činěn tlak na výkon, úspěch člověka, snaha prosadit se za každou cenu, jde o čím dál větší umění. Jakákoli práce by měla být vyvážena relaxací (klidovou či sportovní), která přináší potěšení. Umět se radovat z drobných, byť všedních věcí. Do syndromu vyhoření upadá ten, kdo již překročil míru, proto je uměním života dokázat včas odejít. Lidově se říká: v nejlepším přestat.
Mladí lidé se dokonce začínají potýkat s výpadky paměti, je jim diagnostikována demence nebo Alzheimerova choroba…
Ano, protože jsou zahlceni informacemi všeho druhu, tráví spoustu hodin u PC, prostě s elektronickými přístroji, což zákonitě vede k jednostrannému přetížení nervové soustavy. Objevuje se u nich urychlení čili akcelerace v jednání či hovoru, klesá soustředění, pozornost, schopnost rozvést či udržet myšlenku. Můžeme pozorovat i chudší slovní zásobu. Hovoří se dnes o digitálním myšlení, nejde se do hloubi, do nitra věcí.
20
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
