Poté, co je někdo do domu vpustí, začnou obcházet jednotlivé byty a nabízet své zboží. Úřad práce však upozorňuje, že podobný přístup v praxi nepoužívá. „Při podání žádosti o nepojistné sociální dávky na našem úřadu je klient vždy předem srozuměný s tím, že u něho doma zajistí náš zaměstnanec sociální šetření. Na místě ověří skutečnosti, které klient uvedl, nebo třeba vyhodnotí podmínky nároku na dávky," upřesnila ředitelka vyškovského úřadu práce Jaroslava Šmejkalová.

Upozornila však, že sociální šetření se koná vždy na základě souhlasu žadatele o dávky. „Termín navíc většinou dohodneme předem. Pokud je nutné udělat sociální šetření neohlášeně, jedná se o individuální případy, které mají jasně stanovená pravidla. Například taková, že se zaměstnanec úřadu práce vždy prokazuje průkazem spolu s dalším identifikačním prvkem, který je opatřený jeho fotografií," poznamenala Šmejkalová.

S podomními prodejci se letos hodně potrápili vyškovští strážníci. Zaznamenali hlavně velký nárůst prodejců energií. „Jediná účinná obrana je nepouštět je domů. Pokud lidé zavolají nás, vykážeme je a většinou věc řešíme přes přestupkovou komisi. Jenže vzhledem k tomu, že jejich výdělek je asi podstatně vyšší než sankce, nemá to žádný účinek. I když musím říct, že v současnosti je jich méně. Ještě před pár měsíci jsme měli i několik hlášení denně," připomněl šéf vyškovských strážníků Petr Sedláček.

Podle něj jeho kolegové narážejí hlavně na dobrou informovanost prodejců. „Nechají se velmi dobře poučit o svých právech. Pak nám řeknou, že s ohledem na ně se k ničemu vyjadřovat nebudou. Víc z nich nedostaneme. Jediné, co musí, je prokázat svou totožnost. Jestli ale jednají například jako osoby samostatně výdělečně činné, nezjistíme. To je pak na komisi pro projednávání přestupků," sdělil Sedláček.

Tím se pak celý postup protahuje. „Takže třeba po měsíci, když už stihli obejít celý Vyškov, není dopad postihu takový," vysvětlil Sedláček.

Těžké ho odbýt

Mnozí Vyškované však upozorňují i na některé pochůzkové prodejce. Nabízejí drobné zboží za účelem výdělku pro různé neziskové organizace. „Třeba před časem to byl muž se sluníčky přímo na Masarykově náměstí. Ne že by mě přímo obtěžoval, ale příjemné mi to není. Zvlášť když musím kolem něj projít několikrát a on mi sluníčka strkal skoro až pod nos," zmínila Vyškovanka Anna Jelínková.

Pouliční prodej, který je ve Vyškově zakázaný, se však veřejných sbírek netýká. Pokud jsou ovšem pořádané podle zákona. Povoluje je krajský úřad. „Je-li řádně oznámená, vydáme osvědčení k veřejné sbírce, kde je uvedené, kdo ji pořádá, za jakým účelem a jakými způsoby. Prodávající u sebe musí mít kopii osvědčení a také plnou moc, kterou mu vydá statutární zástupce právnické osoby, která sbírku koná. Pak je možné ověřit, zda se jedná o veřejnou sbírku nebo jiný prodej předmětů například na živnostenský list," vysvětlila mluvčí krajského úřadu Eliška Holešinská Windová.

Městu se pak prodejci hlásit dopředu nemusí. Dokumenty ale může zkontrolovat městská policie. „Prodejce má být schopný vždy prokázat, že je sbírka legální a povolená. A měla by mít do dokumentů možnost nahlédnout i veřejnost. Už jen proto, aby se ubezpečila, že sbírka je opravdu na daný účel," informovala mluvčí Vyškova Petra Bezdomniková s tím, že co se týká počtu charitativních sbírek konaných ve Vyškově, je podle jejích kolegů z městské policie v současnosti stejně jako podomní prodej minimální.