Začíná urážkami, vrcholí fyzickým nebo sexuálním násilím. Oběťmi domácího násilí se nestávají na Vyškovsku jen manželky, ale například i rodiče. Vyškovská policie v letošním roce zaznamenala už osm případů domácího násilí. Právě policisté pomáhají obětem spojit se s intervenčním centrem, které s nimi situaci řeší.

Příkladem opakovaných útoků, který se v letošním roce v regionu stal, může být případ, kdy syn týral svou matku. „Neustále jí nadával, říkal, že nemá v domě co dělat a zval si domů své známé, se kterými se opíjeli a dělali hluk. Případ přerostl až do fáze, kdy muž přišel opilý domů, vykopl dveře, za kterými byla jeho matka zamknutá a začal ji napadat fyzicky," popsala jeden ze scénářů mluvčí vyškovských policistů Iva Šebková.

V jiném případě muž dlouhodobě týral svou manželku. „Napadal jí jak slovně, tak také fyzicky. Žena měla strach a postupem času se u ní objevily psychické problémy. V takových případech násilí často přeroste až k životu nebezpečným situacím, kdy dotyčný vyhrožuje zabitím," doplnila mluvčí.

48 hodin poté

Policisté případy domácího násilí hlásí do intervenčních center. To nejbližší je v Brně. „Pomáháme lidem, kteří se na nás buď sami obrátí, nebo kontaktujeme oběti, které nám nahlásí policie. Máme povinnost se s těmito lidmi spojit do osmačtyřiceti hodin a poskytnout jim jak psychologické poradenství, tak právní a sociální," přiblížila vedoucí intervenčního centra Spondea Jana Levová.

K násilí dochází ve všech místech regionu. „Nejedná se to pouze měst. S takovým chováním se setkáváme i v menších obcích," podotkla mluvčí Šebková.

Policie domácí násilí řeší podle trestního zákoníku jako týrání osoby žijící ve společném obydlí. „Znakem domácího násilí je, že k němu dochází dlouhodobě. Ve většině případů se děje měsíce až roky. Agresorem je vždy jeden člověk a intenzita násilí se obvykle stupňuje. Takzvané italské manželství, kdy je vztah rovnocenný, se tedy do domácího násilí neřadí," zdůraznila mluvčí.

Když se z idylického soužití stává teror, policie poskytuje okamžitou pomoc. „Můžeme rozhodnout o vykázání násilníka z bytu nebo dokonce z celé ulice, a to na deset dní. Tato doba většinou obětem domácího násilí slouží k tomu, aby se rozhodli, jak budou situaci dále řešit. Oběť může soud požádat o prodloužení této desetidenní lhůty," vysvětlila Šebková.

Aby násilník neskončil na ulici, může mu policie podle jejích slov doporučit třeba seznam ubytoven.

S prodloužením desetidenní lhůty pomáhají oběti právě pracovníci intervenčního centra. „Když má člověk strach, co po deseti dnech přijde, pomáháme mu u soudu s prodloužením lhůty. Poskytnout můžeme obětem také dočasné ubytování," řekla Levová.

Centrum pomáhá také dětem. „Můžou to být děti, které jsou svědky domácího násilí, nebo přímo jeho oběťmi. Praxe je taková, že většinou k nám přijdou děti přímo se svou matkou. Lidé se na nás mohou kdykoliv obracet i anonymně," doplnila vedoucí centra.

Oběti domácího a sexuálního násilí se mohou o radu obracet i na občanská sdružení, která se snaží své poradny otevírat také v menších městech. „Domácí násilí má své znaky, které dokážeme odhalit během první konzultace. Obětem násilí pak pomáhá naše právnička a psycholožka," podotkla ředitelka občanského sdružení Persefona Jitka Čechová.

Plánovaný odchod

Ta doporučuje, aby byla oběť v kontaktu s odborným pracovištěm a v případě ohrožení byla připravená na okamžitý odchod od agresora. „Jsou situace, kdy je potřeba rychle utéct a v dalších případech se dá odchod řešit plánovaně. Pomáháme lidem se na tyto situace připravit a hledat pro ně nejvhodnější postup," řekla Čechová.

Brněnské sdružení aktuálně rozšířilo své služby ve Slavkově u Brna o další poradenský den. „Kromě zavedeného třetího pondělí v měsíci se na nás lidé ve Slavkově nyní mohou obracet také každou první středu v měsíci v Charitní poradně," dodala ředitelka sdružení.