Případů přechovávání omamných a psychotropních látek řešili policisté z Vyškovska od začátku letošního roku šest. „Co se týká výroby, tedy varen i pěstíren, loni jich bylo třiadvacet za celý rok. Letos je to už šestnáct," vyčíslila vyškovská policejní mluvčí Alice Musilová s tím, že výroba je vždy hodnocená jako trestný čin, u přechovávání záleží na množství. Například u pervitinu stačí mít u sebe víc než dva gramy.

Zatímco policistům z regionu se daří odkrývat varny a pěstírny drog, počet uživatelů lze zjistit těžko. Podle vedoucí vyškovské pobočky Drogové služby společnosti Podané ruce Kataríny Kotrasové se místní drogová scéna vyznačuje uzavřeností. „Jde o malé město, proto uživatelé víc dbají na zachování soukromí. Navíc ti, kteří berou pervitin, jsou ve Vyškově nezřídka v úzkém kontaktu s jeho výrobci, a tak se straní i jakéhokoliv styku s různými institucemi," vysvětlila Kotrasová.

50 procent drogově závislých, kteří si aplikují injekce, má podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti hepatitidu C. Co se týká HIV, nakažených je pod jedno procento.

Loni byli v kontaktu se 117 klienty. V první polovině letošního roku pak s třiasedmdesáti. „Jde ale také o rodiny s abstinujícími," dodala vedoucí s tím, že je vyhledávají různě. Třeba při terénních pochůzkách, které dělají nejen ve Vyškově, ale každé sudé úterý v Bučovicích a liché v Ivanovicích na Hané.

Zájemci je také můžou oslovit sami. „Najdou nás v kanceláři v ulici Čsl. armády ve Vyškově. Máme tam místnost pro individuální poradenství a další pro výměnný program a testování infekčních nemocí," poznamenala Kotrasová.

Právě výměnným programem pomáhají i veřejnosti. Díky němu se v ulicích Vyškovska neválí použité injekční stříkačky. „Takové nálezy jsou ojedinělé," zmínila. Její slova potvrzuje třeba Lenka Kalová z Vyškova. „Nikdy jsem použitou stříkačku ve městě nenašla. A pochybuji o tom, že zde nejsou žádní závislí. I když se asi, na rozdíl od Brna, kde jich potkávám spoustu, skrývají. Výměna a úklid stříkaček jsou chvályhodné činnosti. Můžeme tak chodit s dětmi bez obav třeba na písek," vyzdvihla Kalová.

Přestože většina klientů Drogové služby je plnoletá, věkové rozmezí se pohybuje mezi dvaceti až pětatřiceti lety, s návykovými látkami se obecně mnozí uživatelé setkávají ve školním věku. Proto kromě Podaných rukou pomáhají s prevencí policisté. „Například velkou akcí Nedej drogám šanci. Je určená pro studenty středních škol, kdy se setkávají s odborníky z řad lékařů, policistů, kriminalistů i dopravních policistů, se státním zástupcem, kurátorem mládeže, zástupci neziskových organizací i ženou, která si prošla dlouhodobou závislostí na drogách," vyjmenovala Musilová.

Jestli na mladé zabírají preventivní akce nebo besedy pořádané školami, je podle některých ředitelů otázkou. Přesto se však chlubí klidnou situací. „Do policejní akce jsme zapojení nebyli, každoročně ovšem pořádáme zhruba jednu až dvě přednášky s protidrogovou tematikou. Ale spíš se na drogy snažíme studenty příliš neupozorňovat. Nejsem naivní, ale problémy například ve výuce nebo obecně se zdrogovanými žáky nemáme," sdělil ředitel bučovických sloučených škol Jiří Vlček.

Dřív podle něj bývala situace horší. „Třeba před takovými deseti lety. Nemyslím, že by zlepšení situace nějak výrazně napomohly zrovna přednášky. Může to být náhoda, ale také to, že děti mají víc informací o drogách, a proto i trochu větší respekt před jejich užíváním," je přesvědčený Vlček.

S policisty spolupracovali například ve Vyškově. „Zkoumali mezi studenty, co jim drogy říkají. Co se týká právě této problematiky, na podzim kraj pořádá školení, na které naše kantory určitě vyšleme. U nás jsme se ale přímo nesetkali s tím, že by některý ze studentů byl zfetovaný nebo na drogách závislý," uvedl ředitel Střední odborné školy a Středního odborného učiliště ve Vyškově Petr Hájek.