Loni v srpnu podle obžaloby brzy ráno přejel autobusem v Šošůvce sedmadvacetiletého muže. Od nehody ujel. V sousední obci pak zahájil svou denní směnu. Po chvíli se vrátil na místo neštěstí, kde se zapojil mezi místní do oživování zraněného, jakoby se nic nestalo. Muž však utrpěl velmi těžká zranění a krátce po střetu s autobusem na místě zemřel.

Podle znaleckých posudků byl přejetý muž před tragickou nehodou pod vlivem alkoholu. V těle mu odborníci naměřili téměř 1,7 promile. Na silnici podle výpovědí dalších obžalovaných před nehodou ležel. „Trest mi připadne mírný. Nedokážu se smířit s tím, že to udělal člověk, který je profesionální řidič tak dlouho. Za mě by už neměl nikdy sednout za volant autobusu,“ řekl Deníku po vynesení rozsudku otec oběti.

U soudu čelila obžalobě z trestného činu neposkytnutí pomoci také Markéta Liznová. Ta měla kolem ležícího muže v obci projet jako první a obloukem se mu vyhnout. Trestný čin ji nakonec soud neprokázal a obžaloby ji zprostil v plném rozsahu. V trestním řízení i u soudu žena odmítla vypovídat. „Soud nemá důkaz, kterým by ženě prokázal, že to, co uvedla v úvodní výpovědi, se skutečně stalo. Její trest tak zůstává v morální rovině,“ poznamenala předsedkyně senátu Michaela Zummerová.

S podmíněným trestem na půl roku a zákazem řízení na rok a půl odešel od soudu třetí obžalovaný Pavel Vymazal. V soudní síni uvedl, že při cestě do Šošůvky míjel autobus, který jel v protisměru údajně zvláštním způsobem. Připustil, že o chvíli později se autem mohl vyhýbat osobě ležící na silnici a možná o ni zavadit. V první chvíli to však tak prý nevnímal a policii to nahlásil až později. „Rodině se omlouvám. Co se stalo, je mi moc líto. Měl jsem zastavit a zavolat pomoc,“ řekl muž.

Obžaloba se opírala o znalecké posudky z oblasti lékařství a dopravy. Z nich vyplynulo, že mrtvého s největší pravděpodobností přejelo nákladní auto nebo autobus. To obhajoba rozporovala. „Policie dlouho pracovala s verzí, že jednu ze stop mohlo zanechat terénní auto Nissan Navara. Ze svědecké výpovědi také vyplynulo, že na místě činu mohlo být dosud neznámé auto,“ uvedl Furchův obhájce Roman Řezáč.

Zpochybnil také to, jak se se dostaly stopy krve a vlas na spodní část autobusu. „Tyto stopy se tam mohly dostat poté, co řidič projížděl později místem nehody,“ poznamenal Řezáč.

Jeho argumenty však smetla soudkyně Zummerová ze stolu. „Znalecké posudky jsou pro soud věrohodné a důkazy jednoznačné. Žádný prostor pro jiné neznámé vozidlo jsme nenašli,“ dodala soudkyně.