ON-LINE DOLE POD ČLÁNKEM.

Neměli stejný vztah ke všem dětem, ale upřednostňovali ty, s nimiž problémy. V péči o svěřence u nich došlo k selhání osobnosti. Zlehčovali dopady svého jednání na stav dětí. Nejen tyto skutečnosti vyšly najevo u úterního hlavního líčení, kdy před soudem opět stanuli manželé Rosnerovi ze Slavkova u Brna obžalovaní z týrání svěřených osob. Soudce totiž k výslechu předvolal zpracovatele znaleckých posudků.

ČTĚTE TAKÉ: Rosnerovi měli týrat své děti. Ty se za ně modlí

Jak praví obžaloba, u několika dětí se projevil syndrom týraných osob. To potvrdila zpracovatelka psychologického posudku na pět svěřenců Rosnerových Jindra Hoferová. „U jednoho z dětí docházelo jak k psychickému, tak i fyzickému týrání, u druhého pak k fyzickému. Jedno z těchto dětí vyžadovalo nepřetržitou péči, které se mu nedostávalo. U dalšího obžalovaní prováděli jednotlivé techniky rehabilitace tak, že se dopustili týrání svěřence,“ uvedla Hoferová.

Syndrom se podle ní projevoval hlavně v neschopnosti dávat najevo city, u jednoho z dětí se dokonce objevily také deprese.

Třetí z posuzovaných svěřenců podle jejích slov týraný nebyl, přihlížel ovšem tomu, jak Rosnerovi ubližují jeho sourozencům. U zbylých dvou se rovněž jako u třetího syndrom týrané osoby údajně neprojevil. „Jedno z nich sice rodiče ponižovali a trestali, ale o týrání nešlo,“ doplnila Hoferová.

Podle ní byla atmosféra v rodině dlouhodobě pod vlivem stresu, což bylo příčinou vzniku nepříznivého prostředí. „Rodiče tak situaci zvládali pouze autoritativně, a to i za použití psychického a fyzického násilí,“ vysvětlila Hoferová.

Potíže se měly prohloubit poté, kdy obžalovaní prodělali vážná onemocnění. Ta na nich ovšem podle další znalkyně nezanechala žádné vážné psychické následky. „V době, kdy pěstouni měli spáchat trestný čin, mohli své jednání ovládat a netrpěli žádnou chorobou. Pouze u Blaženy Rosnerová byla schopnost sebeovládaní lehce snížená vlivem nemoci, kterou prodělala,“ poznamenala Miluše Hamplová, která zpracovala psychiatrický posudek na obžalované.

Podle její kolegyně Blanky Zapletalové pěstouni nezvládli výchovu tak, jak by měli. „Manželé Rosnerovi mi nezávisle na sobě sdělili, že chtěli mít minimálně šest dětí. Obžalovaná totiž pocházela z velké rodiny. Nedomysleli ovšem zátěž, která je bude čekat. Přesto jsou na nich děti závislé, stejně jako oni na svěřencích, a těžce by nesly, kdyby musely pryč z rodiny,“ uvedla Zapletalová, která zpracovávala psychologický posudek na obžalované.

Podle ní by bylo vhodné, kdyby v rodině zůstaly ty děti, které si přejí být s pěstouny. Nedoporučuje už však přijímat další.

Zda by Rosnerovi dokázali ubližovat svým svěřencům, o tom nehovořila. Známky týrání přímo nepotvrdil ani soudní lékař Milan Votava. Jizvy, které našel na těle dvou dětí, podle něj jednoznačně nevypovídají o tělesném ubližování ze strany jiné osoby. „Některá zranění u jednoho ze svěřenců vznikla, když se proplétal křovím. Stejně tak si dítě mohlo způsobit poranění na zádech, po němž mu zůstaly jizvičky,“ upozornil Votava.

ON-LINE ZE SOUDNÍ SÍNĚ ZDE:

11:58: Soudce pro dnešek ukončil hlavní líčení a odročil ho na neurčito.

11:47:
Státní zástupkyně vyslýchá soudního lékaře, který psal znalecký posudek z hlediska zdravotního stavu. U dvou dětí objevil na těle drobné jizvičky. U jednoho z nich mohly vzniknout švihnutím proutkem, ale i při jakémkoliv jiném odření kůže

11:33:
Před soudem vypovídá znalkyně, která zpracovávala psychologický posudek na Rosnerovi. Podle ní došlo u obžalovaných k selhání osobnosti v péči o děti. Doporučuje omezit počet dětí v rodině na ty, které si to přejí. V souvislosti s obžalobou prý bagatezují závažnost svého jednání. Podle znalkyně zlehčovali dopad svého jednání na stav dětí.

11:24:
Rosnerovi netrpí žádnou psychiatrickou chorobou. V době, kdy měli spáchat trestný čin, byli schopní své jednání ovládat.

11:16: Státní zástupkyně nyní vyslýchá znalkyni, která zpracovala psychiatrický posudek na obžalované.

10:35: Znalkyni už déle než půl hodiny vyslýchá obhájce obžalované. Řeč se točí okolo zpracovávání posudku v závislosti na svědeckých výpovědích některých dětí Rosnerových, psychického stavu a jednotlivých diagnóz svěřenců, u nichž byl zjištěný syndrom týrané osoby.

9:42:
Syndrom týrané osoby se u dětí projevuje podle znalkyně neschopností dávat najevo city, je u nich zjevně potlačena emoční schopnost, jedno z dětí trpí depresemi. Znalkyně je přesvědčena, že řešením je zrušit pěstounskou péči u nezletilých dětí, a zletilé děti zajistit. Obžalovaní prý nejsou schopni zabezpečit potřeby dětí a je pravděpodobné, že by dál docházelo k týrání.

9:27: Znalkyně uvádí, že obžalovaní neměli stejný vztah ke všem dětem. Upřednostňovali ty, s nimiž nebyly žádné problémy a lépe prospívaly.

9:22: Také u čtvrtého z posuzovaných dětí byl zjištěn syndrom týrané osoby, konkrétně fyzické týrání. Při jeho rehabilitacích obžalovaní používali takové techniky, které vedly k jeho týrání. Poslední z vyšetřovaných dětí prý nebylo týrané, ale bylo svědkem týrání svých sourozenců.

9:14: U dalšího dítěte podle znalkyně byl zjištěn syndrom týranéné osoby, a to na podkladě psychickém i fyzickém

9:11: Znalkyně hovoří o dětech Rosnerových, na které psala posudek. Nyní rozebírá druhé dítě, u něhož stejně jako u prvního podle ní nebyl zjištěný syndrom týraného dítěte.

8:56: Soud vyslýchá zpracovatelku psychologického posudku. Ta tvrdí, že v rodině vznikla stresová atmosféra, která měla za důsledek nedostatečné empatické prostředí. Situaci obžalovaní řešili autoritativně, za použití násilí, a to jak psychického, tak fyzického.

8:43: Soud s pěstouny Rosnerovými právě začal. Vyslýcháni budou znalci, kteří v přípravném řízení zpracovávali znalecké posudky