Město, které má rovněž v místě parcelu, ho zažalovalo. „Nejdřív je nicméně nutné zjistit, zda civilní soud vůbec může tento problém řešit. Je tak potřeba vyjasnit, jestli jde o veřejně přístupnou účelovou komunikaci," sdělila vyškovská soudkyně Pavla Kohoutková.

K řízení proto pozvala i svědka navrženého žalovaným. Václav Suchánek z Ostravy Krutílkovi před lety pozemek, kvůli němuž se spor rozhořel, prodal. Měl objasnit, jak dlouho cesta k dědické zahrádkářské kolonii existovala. „V místě jsem žil do svých třinácti, tedy do poloviny padesátých let. Tehdy bylo koryto Hané jinde, a cesta tudíž také vedla jinudy. Změnilo se to v šedesátých letech, kdy došlo k regulaci říčky. Někdy v té době vznikla i cesta, jak ji lidé znají v současnosti," vypověděl Suchánek.

Právě skutečnost, že cesta v místě může být tak dlouho, je jednou z podmínek, proč je možné považovat ji za veřejnou. Za další podle soudkyně musel někdo v době, kdy vznikla, dát souhlas k užívání. „Přestože se vlastník pozemku změnil, souhlasem, který vyplývá z logiky věci, je ten současný vázaný," dodala Kohoutková s tím, že cesta je v podstatě nenahraditelná.

Než se totiž její šířka po trase z Dědic do Opatovic změnila kvůli loňské stavbě kanalizace, za kolonií se zužovala tak, že příjezd od Opatovic byl nemožný. „Kvalitativně tedy byla úplně jinde než z opačné strany. Není možné zahrádkářům říct, aby jezdili od Opatovic. Omezilo by to jejich vlastnická práva," okomentovala soudkyně, která při rozhodování, zda jde o veřejnou účelovou cestu, vycházela i z někdejšího rozhodnutí Nejvyššího soudu.

41lidem zabránil podnikatel Jiří Krutílek, který byl v minulém volebním období vyškovským zastupitelem, v příjezdu k pozemkům v zahrádkářské kolonii ve vyškovské místní části Dědice. Kauza se vleče zhruba dva roky.

Protože byly splněné podmínky novely zákona o pozemních komunikacích, Kohoutková konstatovala, že podle soudu jde o veřejnou cestu. „Z toho důvodu také řízení zastavuji. Věc bude postoupená vyškovskému silničnímu správnímu úřadu. Žaloba vůbec neměla být řešená před civilním soudem," uzavřela Kohoutková.

Záležitost se tak vrací takřka na začátek. Vyškovští úředníci můžou při rozhodování vycházet z aktuálního znění zákona o pozemních komunikacích. „Do této doby vydal silniční správní úřad sdělení, že jde o veřejnou účelovou cestu, ale nebylo to formou rozhodnutí. Tím, že mu soud záležitost předá, nám nahrává už zmíněná novela zákona. Ta umožňuje případné poškození komunikace trestat jako přestupek a uložit pokutu," přiblížila právní zástupkyně Vyškova Eva Vašíčková.

Pokud podle ní Krutílek bude dál bránit zahrádkářům v průjezdu, může počítat se sankcí. Bývalý vyškovský zastupitel by nicméně uvítal dohodu s městem. Požaduje, aby z Dědic do Opatovic, částečně na jeho pozemku, udělalo osvětlenou vyasfaltovanou cyklotrasu. Případně směnilo jeho parcelu za jinou. „Teď ale musíme počkat, až přijde usnesení soudu. Potom se uvidí," řekl Krutílek.

S některými tvrzeními, která u soudu zazněla, ovšem nesouhlasí. „Pan Suchánek zřejmě špatně datoval vznik cesty po regulaci koryta Hané. Dřív v místě, kudy dnes vede, stávaly dřevěné kabiny fotbalistů. Nové, jak je známe z dneška, vznikly v sedmdesátých letech. Kde by se asi sportovci převlékali, pokud nová cesta vznikla v šedesátých letech?" ptal se vyškovský podnikatel.

Kauza trvá zhruba dva roky. Tehdy Krutílkovi vyškovský i krajský úřad nařídily, aby odstranil ze svého pozemku načerno postavenou ohradu pro chov skotu. Protože by se zvířata pohybovala volně, musel podle svých slov udělat opatření. V únoru 2014 proto poslal dopisy 41 majitelům okolních pozemků. V nich žádal, aby do konce března přestali jeho parcelu užívat jako příjezd ke svým zahrádkám. V listopadu ji rozoral.

Na konci roku 2014 vyškovský okresní soud vydal předběžné opatření, kterým Krutílkovi zakázal dělat jakékoliv zásahy bránících průchodu a průjezdu přes cestu. A to do doby, než u soudu padne rozhodnutí.