„Mám za to, že rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Předběžným opatřením navíc předem nepřípustně předvídá rozhodnutí ve věci samé, přestože žaloba dosud nebyla podaná. Lze si představit, že navrhovaný výrok rozsudku bude totožný s výrokem předběžného opatření," uvedl Krutílek s tím, že zároveň vznesl námitku podjatosti proti předsedkyni senátu vyškovského okresního soudu Jaroslavě Punčochářové, která ve věci rozhodovala, a všem jeho soudcům. Důvodem je, že v minulém volebním období byl veřejně činný, a to jako zastupitel Vyškova.

Velmi podstatné podle něj také je, že žalobce, tedy město, není vlastníkem žádného z pozemků, které by měly být přístupné po jím zrušeném příjezdu do kolonie a které by dnes už zrušená cesta měla spojovat. Tudíž ani nemělo nárokovat předběžné opatření. „Parcely tam sice město vlastní, ale nacházejí se na opačné straně lokality. Rozoráním svých pozemků jsem tak nijak nezasáhl do práv žalobce. Ty jeho, které se v místě nachází, jsou navíc úzké a nelze je obhospodařovat technickými stroji," namítl zemědělec v odvolání, které má redakce Vyškovského deníku Rovnost k dispozici.

Pro starostu Vyškova Karla Goldemunda byla informace o podaném odvolání novinkou. „Byl jsem přesvědčený, že proti předběžnému opatření tato možnost neexistuje. Pokud ano, pan Krutílek má na něj samozřejmě právo. My pokračujeme v přípravách na žalobu. V jaké jsou teď fázi, v tuto chvíli netuším," uvedl Goldemund.

Odvolání ovšem možné je. Potvrdila to mluvčí Krajského soudu v Brně Lenka Smutná Polachová. Dokdy ale má soud rozhodnout, už jasné není. „Pro projednání a rozhodnutí o odvolání obecně není stanovená lhůta," informovala mluvčí krajského soudu. Má ji ale Vyškov, a to na podání žaloby. Soud ji stanovil na dobu do jednoho měsíce od doručení předběžného opatření. Lhůta má podle mluvčí Vyškova Petry Bezdomnikové vypršet tento týden.

Nejde o jediný opravný prostředek, který Krutílek v uplynulých dnech podal. S městem vede ještě další spory, jeden z nich kvůli demontovatelné ohradě, kterou kdysi postavil na svém pozemku načerno a žádal o dodatečné povolení. To nezískal, proto se obrátil na krajský úřad. Ani rozhodnutí tamních úředníků nedopadlo v jeho prospěch. Další kroky tak směřoval ke krajskému soudu, kde rovněž nepochodil. Proto se rozhodl podat kasační stížnost k Nejvyššímu soudu. „U tohoto případu je paradoxní, že mi město v roce 2009 zkolaudovalo chlév pro dobytek a sklady, ale ohradu, aby se zvířata mohla pást a neohrožovala bezpečnost kolemjdoucích, už nikoliv. A právě z toho důvodu jsem musel učinit taková opatření, aby skot neohrožoval lidi. Svou ornou půdu, jak je plocha vedená v katastru nemovitostí, po níž zahrádkáři jezdili do kolonie, jsem v listopadu rozoral a osadil ji tabulkami upozorňujícími na soukromý pozemek," připomněl.