Po středečním vynesení rozsudku tak měli důvod ke spokojenosti hlavně Oldřich Kárník a Milan Máca. Soud je obžaloby zprostil. Zbylí tři muži si vyslechli verdikty přísnější. „Každý z trojice je bezúhonný, v čemž spatřuji polehčující okolnost. Stejně jako v tom, že po celou dobu vyšetřování vedli řádný život. Díky tomu jsem mohl uložit pouze tresty výchovného charakteru. Při určení délky zkušební doby jsem zohlednil mimo jiné i dlouhý čas, který od nehody uplynul. I proto jsem neuložil trest zákazu činnosti v oboru," zdůvodnil předseda soudu Karel Menšík.

Navíc z dlouhodobého hlediska je podle něj za stav dráhy odpovědný její provozovatel: tedy Správa železniční dopravní cesty. „Vina odsouzených je však z krátkodobého pohledu nezpochybnitelná. Všichni tři jsou dostatečně kvalifikovaní a schopní přijmout taková opatření, aby k vykolejení nedošlo. Způsob, kterým reagovali, byl nedostatečný," odůvodnil Menšík.

Vinu Arnošta Matouška spatřuje hlavně v tom, že nedostatečně zajistil mimořádnou prohlídku místa dva dny před nehodou. „Pouze ho obhlédl. Nezjistil tak zkřížené pražce, ani nevyhovující držení upevňovadel. Nezajistil ani její měření. Jiřímu Štefanovi oznámil, že místo je sjízdné bez nutnosti přijetí mimořádných opatření," vysvětlil Menšík.

vynesené tresty
- Vladimír Kuřátko, vedoucí vyškovského provozního úseku, a Jiří Štefan, vrchní mistr: 30 měsíců vězení s podmíněným odkladem na dva roky, úhrada části škody
- Arnošt Matoušek, vrchní mistr: 20 měsíců vězení s podmíněným odkladem na dva roky, úhrada části škody

Štefan pak pochybil tím, že Matouška na obhlídku trati vyslal samotného. Přestože potřebná měření nemohl sám zajistit. „Neměl z nich tak informace a přesto oznámil, že trasa je sjízdná bez omezení. Nenařídil ani teplotní obchůzky odborníkem," podotkl předseda soudu.

Provinění třetího potrestaného, Vladimíra Kuřátka, pak podle něj spočívá zejména v tom, že odmítl nařízení pomalé jízdy. „Neučinil potřebná opatření k zajištění bezpečnosti provozu poté, co mu byla od 3. do 5. června opakovaně hlášená závada na trati. Bez toho, aby se přesvědčil o závažnosti závady, odmítl zavedení pomalé jízdy," poukázal Menšík.

Kuřátko však s výrokem soudu nesouhlasí. Přímo na místě se prostřednictvím své advokátky Jarmily Pospíšilové odvolal. „Můj klient vinu necítí, popírá ji. Tvrdíme, že za nehodu nezodpovídá tak, jak stojí v obžalobě. Proto jsme také odvolání podali okamžitě. Vše je ale ještě velmi živé," řekla Pospíšilová.

11 238cestujících projelo ve 143 vlacích místem nehody od pátečního (3. června) odpoledne do nedělního vykolejení. Špatný stav kolejí tak bezprostředně ohrožoval jejich bezpečnost.

Kauzou se tak bude zabývat Krajský soud v Brně. Jeden ze zaměstnanců Správy Kárník je s rozhodnutím soudu spokojený. „Očekával jsem, že to bude horší. Cítím se nevinný a jsem rád, že mi dal soud za pravdu," usmíval se Kárník. Zbylí muži si s odvoláním nechali lhůtu na rozmyšlenou.

Stejně tak státní zástupce Hůlka. „Jsem spokojený jen částečně. U všech pěti obžalovaných jsem navrhoval výchovné tresty s podmíněným odkladem. Žaloval jsem i dva muže, které soudce obžaloby zprostil. Byl jsem o jejich vině přesvědčený. Soud však byl jiného názoru. Počkám si na písemné vyhotovení rozsudku a pak se rozhodnu, zda se odvolám nebo ne," vyjádřil se Hůlka.

Nehoda se stala v neděli 5. června 2011. Souprava vlaku s pětadvaceti vagony na uhlí jela rychlostí pětaosmdesát kilometrů v hodině. Prvních šest vagonů projelo přes zvlněné koleje bez problémů. Dalších třináct v zatáčce kvůli povoleným šroubům držícím koleje na pražcích vykolejilo. Kromě vagonů se při nehodě poškodily také sloupy trakčního vedení a železnice v délce asi šedesáti metrů. Škoda se vyšplhala na téměř pět milionů korun. Zraněný nebyl nikdo.

Jen krátce před tím ovšem kritickým místem projel rychlík, který vezl cestující z Brna do Šumperka. Přitom na to, že trať není v pořádku, upozorňovali strojvedoucí už od začátku víkendu.