Vláda říká, že snížením schodku státního rozpočtu zajišťuje lepší budoucnost pro naše děti a vnuky. Proč s tím nesouhlasíte?
Pětikoalice vyhrála volby s tvrzením, že nám kvůli předlužení hrozí bankrot, náraz do zdi. Říkala to v době, kdy Česko bylo šestou nejméně zadluženou zemí v EU. Poté, co se ujali vlády, slíbili, že zázračně sníží deficity, mluvili o obrovských částkách.

A nemají snad pravdu, když letos je schodek 295 miliard a příští rok bude 252?
Schodek 295 miliard není reálný, museli bychom k němu přičíst 26 miliard, což je deficit Státního fondu pro dopravní infrastrukturu.

Chcete říct, že jde o falešné číslo?
Přesně tak, neodpovídá realitě. Stejně jako schválený schodek na příští rok, k němuž se také musí přidat deficit fondu dopravy. Pokud bych ale vzala obě čísla jako fakt, meziročně se schodek sníží o 43 miliard. A ty vláda získá zvýšením daní, protože daňový balíček, kterému licoměrně říkají ozdravný, jí přinese 37 miliard. ANO navrhovalo tempo snižování schodku zhruba 40 miliard ročně, oni to dělají úplně stejně, ale s tím zásadním rozdílem, že my bychom nešli cestou zvyšování daní.

Sněmovna ve středu 29. listopadu hlasy poslanců vládní koalice a přes kritiku opozice schválila státní rozpočet na příští rok:

Schůze Sněmovny, na snímku premiér Petr Fiala (ODS), ilustrační foto
Sněmovna schválila rozpočet na příští rok se schodkem 252 miliard

Kudy byste šli?
Postavili bychom to na podpoře hospodářského růstu. Především té části ekonomiky, která přináší multiplikační efekt. Nejtypičtější je dopravní infrastruktura, kde by měly v době recese investice růst, nikoliv klesat jako v současnosti. Dále jsme měli inovační strategii do roku 2030 pod názvem Země pro budoucnost, kterou pan premiér Fiala strčil do šuplíku a úplně na ni rezignoval. Jsme nádherná země, která má velký potenciál třeba v turistickém ruchu. Tak v tom buďme nejlepší. Jsme výborní v třídění odpadu, tak to využijme v cirkulární ekonomice. Byla jsem teď v úžasné rodinné firmě v Brně, která své podnikání postavila právě na principu levné recyklace materiálů. Je to efektivní a navíc citlivé k životnímu prostředí. A třetím pilířem naší hospodářské politiky by byl boj s šedou ekonomikou, který bychom nikdy nevzdali.

Fialova vláda ho vzdala?
Určitě. Začala tím, že zrušila EET (elektronická evidence tržeb). V létě přece všichni mohli po celé republice číst tabule s nápisem Cash only (pouze hotovost). To je fenomén, který vrátil část tržeb do šedé zóny včetně odměňování na ruku, tedy bez zdanění. Každý měsíc sleduji na webu ministerstva financí plánovaný a skutečný výběr daní. Přestože kvůli vysoké inflaci vláda vybírá o 453 miliard korun navíc oproti roku 2021, tak vůči plánu zaostává. To jde na vrub únikům, ale také masivnímu nakupování Čechů v Polsku nebo Německu.

Kdyby se ANO vrátilo do Strakovy akademie, zavedlo by znovu EET včetně třetí a čtvrté vlny, kterou samo v době covidu zrušilo?
Tyto dvě vlny jsme jen pozastavili, jako celek evidenci zrušila až tato vláda. Určitě bychom se k nějaké formě EET vrátili, možná se bude jmenovat i vypadat jinak, protože technologie mezitím výrazně pokročily. Chtěli bychom pro to získat širší politickou i veřejnou podporu. Kuriózní je, že po letech bojů o EET nakonec podnikatelé stáli za námi a nechtěli, aby se rušila. Praxe totiž ukázala její výhodnost, narovnání prostředí a ne že někdo platil a někdo neplatil daně.

Exministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena SchillerováExministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena SchillerováZdroj: Deník/Zbyněk Pecák

Premiér a ministr financí Zbyněk Stanjura tvrdí, že pokud by přistoupili na vaše recepty, vyšlo by to státní pokladnu na vysoké stovky miliard. Prý byste jen chtěli rozdávat, důchodcům, zdravotníkům, na sociální péči či školství. Jste tak nestřídmí?
Nemluví pravdu. Lidé s námi už mají zkušenost. Před covidem jsme měli přebytkové nebo vyrovnané rozpočty. Je pravda, že byla konjunktura, ale my jsme ekonomiku podporovali celou řadou nástrojů, například kontrolním hlášením. Zlikvidovali jsme miliardové karuselové podvody. Rekordně jsme investovali do dopravní infrastruktury, ale také do kultury nebo do zdravotnictví, které je u nás špičkové a za covidu nám zachránilo zadek. Nebýt obětavých lékařů a sester, kteří nasazovali vlastní zdraví, nezvládli bychom to. Už tehdy jsme věděli, jak důležité je tento resort finančně posilovat.

Mluvíte o špičkovém zdravotnictví, které je ale kompletně postavené na přesčasech. Není to vadný systém ze své podstaty?
To máte pravdu. Fungoval i za nás a mnoho let před námi. Ten systém není v pořádku, ale podle mě se do něj nemělo vrtat. Teď schvalujeme novelu novelizovaného zákoníku práce ve zrychleném čtení, aby se přesčasy vrátily zpět na hodnotu 416 hodin ročně. Ani tak to není vyřešeno, protože zdravotníci zcela oprávněně chtějí zaplatit svoji práci. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek nemůže strkat hlavu do písku a tvářit se, že ty peníze prostě nemá. Vládu evidentně řídí ministr financí Stanjura, protože v jejím čele stojí manažersky slabý akademik. Myslím, že Stanjura je masakruje a o rozpočtu se nevyjednává jako za mých nebo Babišových časů.

Premiér Petr Fiala se ve čtvrtek dohodl s lékaři na navýšení platů:

Premiér Petr Fiala se dohodl s lékaři na navýšení platů. Ilustrační snímek
Hrozba zažehnána? Fiala se dohodl s protestujícími lékaři, slíbil miliardy navíc

Zbyněk Stanjura konstatoval, že zatímco za vámi chodili ministři s prosíkem a v předklonu, za něj se férově o rozpočtu domlouvají a pak hlasují ve sboru.
Vlastně ani nepotřebují ministra financí, že? Vždyť on říká, že je to věcí celé vlády. Třeba jsem se ho ptala, jak se v rozpočtu mohly objevit emisní povolenky v hodnotě 50 miliard, které tam nikdy neměly být, neboť šlo o fiktivní příjem. A pan Stanjura zcela vážně odvětil, že z ministerstva financí to odešlo bez těchto miliard, ale na vládě se tam dostaly. Na rozpočtovém výboru doslova řekl, že to nenavrhl on, ale jiný kolega, jehož nemůže jmenovat. Chápete to? Vláda zajisté rozhoduje ve sboru, ale ministr financí má přesně vymezené kompetence, rozpočet předkládá on a musí ho obhájit.

To si ale odporujete. Buď své kolegy ministr Stanjura válcuje, nebo nechává rozhodnutí na kolektivním rozumu a schovává se za vládu jako celek. Obojí platit nemůže.
Nejsem v rozporu. Tady jde o poctivé řemeslo při sestavování rozpočtu. On si ale namaluje nějaká čísla včetně neexistujících příjmů a deficitu, který se mu líbí. Pak jde na vládu, kde to masakruje. Největší problém je, že ministři mu neoponují, protože jsou nekompetentní a nejsou schopni zareagovat a bránit se. Loni si takto vymyslel padesát miliard, letos to je nějakých devatenáct, které neumí zdůvodnit nebo je vysvětluje podivným způsobem. Jak tam mohou mít devatenáct miliard navíc, když je makroekonomická predikce neobsahuje? Prý kvůli dividendám a dvaceti tisícům zaměstnanců ze zahraničí, kteří mají přijít. Nesmysl. Výsledkem je rozpočtový kočkopes, který absolutně není životaschopný.

Zatímco ten váš byl vzorový? Šéf pirátských poslanců Jakub Michálek ukázal grafiku, podle níž pětikoalice oproti vaší střednědobé predikce ušetřila 200 miliard. Tak jak to je?
To jsou hausnumera. Střednědobý výhled je vždycky odhad. A vezměte si, jak moc se změnila od tehdejší predikce příjmová strana. Když jsme chystali rozpočet na rok 2022, měli jsme schodek 376 miliard, protože jsme vůbec nepočítali s inflačními příjmy ve výši 66 miliard. Pětikoalice šla do rozpočtového provizoria, schodek pak srazila na 270 miliard, ale to nebyly úspory, nýbrž odložené platby. Pak museli zákon o rozpočtu novelizovat a najednou měli schodek plus minus stejný, jako jsme plánovali my. Inflaci vláda vůbec neřešila, nezastropovala ceny energií u výrobce. Tam je zakopán pes. Kdyby to udělala, nikdy bychom se do dnešní situace nedostali.

Exministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena SchillerováExministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena SchillerováZdroj: Deník/Zbyněk Pecák

Vlajkovou lodí Fialovy vlády je skoncování s národním dotačním byznysem. Chtěli příští rok škrtnout 46 miliard, ale nakonec to bude 84. Z toho sice víc než polovinu představuje zrušená podpora na distribuci energií a obnovitelné zdroje, ale státní kasa ušetří. To neberete?
Jak bych mohla! Z celkové sumy úspor činí škrtnuté dotace na energie 65 miliard, z toho 27 miliard je poplatek za obnovitelné zdroje a 38 miliard ostatní taxy. A není to jen návrat do původního stavu, lidé zaplatí víc než to, co jim stát před rokem odpustil.

Mohli to neudělat?
Museli to neudělat. My jsme průmyslová země s energeticky náročnými provozy. A vláda na ně přenese celou zátěž. Silovou složku cen energií neovlivní, neboť tu určuje trh. Ale ta regulovaná se podle čísel Energetického regulačního úřadu (ERÚ) zvedne o 65,7 procenta u elektřiny a o 39 procent u plynu. Svaz průmyslu a dopravy ČR to odhaduje na růst cen pro firmy o 200 až 300 procent.

Lidé si budou muset připlatit za elektřinu o 68,5 procenta více. Deník přináší odpovědi na nejdůležitější otázky týkající se nadcházejícího zdražování:

Ceny elektřiny v příštím roce vzrostou.
Úřad rozhodl o cenách energií: Proč v roce 2024 vzrostou, kolik lidé zaplatí

Cožpak vláda může zasahovat do rozhodnutí ERÚ?
Nemůže, ale píše celkový scénář. Určitě mu už v září sdělila, že nadále nepočítá s dotací regulované složky. ERÚ to pak musel do svého výměru započíst.

Podle vás by bylo lepší, kdyby byl schodek o tuto částku vyšší, ale přímo by to občany a firmy nezatížilo?
Na to se těžko odpovídá, protože naše vláda by od počátku postupovala úplně jinak. Vytrhnout jednu věc by tedy bylo zkreslující, ale z odpovědi vám neuteču. Ano, měl by to platit stát. Touto cestou jde většina Evropy, Polsko, Německo, Slovensko. Tamější vlády pomáhají svému průmyslu, protože vědí, že z toho poplynou budoucí státní příjmy. Argument pana premiéra, že bude klesat cena silové složky, je na vodě. To nemůže vědět. A i kdyby klesala, tak zaplať pánbůh za to, ale přece kvůli tomu se nemá zvedat regulovaná část. Naopak by měli lidem pomáhat, vždyť se to dotýká úplně všech a každý vidí ty faktury. Co mají dělat lidé s minimální mzdou, kteří se tak dostávají do strašných pastí? Už teď máme kolem tří milionů občanů kolem hranice chudoby. To je náš cíl? Premiér si pochvaluje, že se zvýšil počet příspěvků na bydlení. To je cíl této vlády? My bychom přece měli chtít bohatou prosperující zemi.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela často opakuje, že právě to s vaší vládou nešlo. Ta nejen rozhazovala, ale také zcela zanedbala investice do energetiky, kritické infrastruktury nebo obranyschopnosti státu. A jejich vláda musí všechny tyto dluhy splácet. Tak čemu se divíte?
Za osm let, co bylo ANO ve vládě, stouply výdaje na obranu dvojnásobně na 90 miliard korun. Byli jsme si vědomi závazku dvou procent HDP na armádu. Během covidu jsme vzestupnou trajektorii trochu zmírnili, protože jsme ty peníze logicky potřebovali pro obnovu země.

Exministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena SchillerováExministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena SchillerováZdroj: Deník/Zbyněk Pecák

Je správné, že Fialova vláda dvouprocentní závazek vůči NATO uzákonila a splní ho už příští rok?
Ne. My jsme pro to zvedli ruku, ale vnímali jsme to jako politickou deklaraci a signál vůči našim spojencům. Kapitola obrany je jediná, která razantně roste, konkrétně o 40 miliard. A to si nemůžeme dovolit, pokud nemáme na školství, zdravotnictví nebo řádnou valorizaci důchodů.

Takže by se zákon neměl dodržovat?
Není to mandatorní výdaj. Měli bychom ten závazek postupně plnit, ale teď si naráz tolik miliard do obrany nemůžeme dovolit. Nehledě na to, že je armáda ani není schopna utratit. Skončí v nějakém fondu a pomohou si hlavně zbrojaři. Tak kdo je vítězem této krize? ODS přestala nahrávat mafiánům a gangsterům jako v devadesátkách, ale dělá pro bílé límečky, pro banky, energobyznys a pro zbrojaře. A zaplatí to národ. Řeči o dluhu na energetické infrastruktuře jsou báchorky. Karel Havlíček na tom celou dobu ve vládě pracoval, a kdyby nebylo jeho, nemohla by teď vláda hladce vyhlásit tendr na Dukovany. Takovou plytkou argumentaci nemám ráda. Další bombastický premiérův slib byl, že ušetří na provozu. A neuspoří ani korunu.

Schválený vládní úsporný balíček, který bude platit od začátku příštího roku, přidělává starosti šéfům českých firem:

Schválený vládní úsporný balíček, který bude platit od začátku příštího roku, přidělává starosti šéfům českých firem. Proč? Dozvíte se v článku, který je součástí seriálu Deníku: Balíček a já.
Vyšší daně, drahé energie a byrokracie. Firmy se děsí dopadů vládního balíčku

Při aktuální systemizaci škrtli 2600 úřednických míst.
To nic neznamená. Na provozu měli v letech 2022 až 2023 nárůst o 18 procent, příští rok to bude 3,5 procenta. Celkově to dělá šestnáct miliard. Kdyby je opravdu ušetřili, mohli je použít na školství, kde by to vyřešilo celý problém a ještě by zbylo.

Podle všech průzkumů volebních preferencí hnutí ANO o parník vede. A SPD skončilo v tom posledním od agentury STEM na druhém místě. Přemýšlíte o tom, s kým dáte dohromady vládu, pokud za dva roky vyhrajete?
Přemýšlíme, byť koalice se skutečně dělají až po volbách. Já jsem toho názoru, že musíme pracovat a přesvědčit lidi, že máme jasnou vizi, jak republiku vést. Musíme volby vyhrát tak, aby bez nás nešlo sestavit žádnou vládu. Pak si budeme vybírat partnery podle toho, s kým budeme schopni naplnit většinu programu, s nímž půjdeme do voleb.

Kdo je Alena Schillerová

• Narodila se 18. března 1964 v Brně.
• Vystudovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně a tamtéž získala malý i velký doktorát.
• V roce 1991 začala pracovat na Finančním úřadu Brno-venkov, kde se o tři roky později stala vedoucí právního a exekučního oddělení. V letech 2006 až 2012 byla jeho ředitelkou. V letech 2014 až 2015 byla ředitelkou Odboru právního a daňového procesu Generálního finančního ředitelství.
• Dne 1. ledna 2016 byla jmenována náměstkyní ministra financí Andreje Babiše pro daně a cla. Je spojena především se zaváděním EET, jehož legislativní a technickou přípravu měla na starost.
• Po volbách v roce 2017 byla jmenována ministryní financí v jednobarevné Babišově vládě a zůstala jí i po sestavení koaliční vlády ANO a ČSSD.
• Po volbách v roce 2021, které poslaly ANO do opozice, se stala předsedkyní nejsilnějšího poslaneckého klubu.