Kliknutím zvětšíteK revizi krizové a bezpečnostní legislativy přiměly vládu některé potíže při pandemii covidu-19 v posledních měsících. "Musíme ty aktuální zkušenosti využít a co nejrychleji je promítnout do zákonů, aby nám do budoucna umožnily pružněji reagovat na pandemii nebo riziko velkého rozsahu, jako je sucho nebo kyberútok," uvedl Hamáček.
„Zákon o bezpečnosti by měl obsahovat vedle nouzového stavu a stavu ohrožení i stav nebezpečí,“ dodal také s tím, že jde o jakýsi mezistupeň, který by mohli vyhlásit i poslanci. Dosud jeho vyhlášení přísluší krajům.
Ústavní zákon o bezpečnosti nyní počítá s tím, že podle intenzity ohrožení lze vyhlásit nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav.
„Ten nejmírnější stav, kdy situace není standardní, stav nebezpečí, však není možné vyhlásit z pozice vlády na centrální úrovni," poznamenal Hamáček. Podle novely by kabinet měl dostat možnost vyhlásit stav nebezpečí pro celou ČR nebo její část. "To nám umožní reagovat pružněji a citlivěji na krizovou situaci," uvedl.
„Je to spíš o principu nejít s kanóny na vrabce, protože ten nouzový stav je opravdu zásadní pravomoc vlády omezovat a bohužel tam zatím není žádný mezistupeň, který by říkal 'Ano, už opravdu nejsme v té nejvážnější situaci' a zároveň nevytahoval ten nejtěžší kalibr," dodal.
Mechanismus by byl stejný, tj. vláda by vyhlásila na 30 dní stav nebezpečí a poté by jej mohla prodloužit pouze se souhlasem sněmovny.
„Z mého pohledu nejde tedy o posílení pravomocí vlády, spíše o vsunutí dalšího mezistavu, který je takovou lehčí verzí nouzového stavu," řekl Hamáček.
Jednání s opozicí
Úprava zákona by rovněž měla zpřesnit pravomoci Ústředního krizového štábu a zpřesnit jeho roli vedle Bezpečnostní rady státu. „Aby bylo naprosto jasné, jaké je postavení BRS a Ústředního krizového štábu. BRS je ten pracovní orgán na koncepční úrovni, který má průběžně projednávat připravovaná opatření a legislativu, krizový štáb má vládu podporovat a pomáhat v době krize," uvedl Hamáček.
Hamáček bude podle svých slov s jednotlivými resorty o změně jednat zítra. Ve sněmovně je rovněž připraven diskutovat o tom, co vše by případně by se dalo ve stavu nebezpečí omezovat. Kabinet by zde měl mít možnost omezit vlastnické právo, svobodu pohybu, pobytu či shromažďování, nebylo by ale možné omezit právo na stávku. Mechanismus schvalování by měl být stejný jako u nouzového stavu včetně případného prodlužování se souhlasem poslanců.
Opozice by podle Hamáčka neměla mít s tímto návrhem problém. „Já nemám bianco šek, že mi to opozice schválí, ale mám pocit, že jdeme po cestě, na které jsme se společně shodli,“ dodal s tím, že jednotlivé body bude s opozicí projednávat.
„Toto není zákon pro jednu vládu, je to na dlouhá léta a tam se prostě musíme dohodnout, protože krizové zákony by se měly měnit co nejméně," řekl.
Ministři při koronavirové epidemii upozorňovali, že nynější zákony byly připraveny především na situace, které už Česko zažilo, například povodně.
Rychlejší reakce na krizové situace
Úpravy ústavního zákona o bezpečnosti, krizového zákona či zákona o ochraně veřejného zdraví, by měly umožnit lepší reakci na epidemie a další situace a přesněji definovat, jaká opatření mohou vláda a další ministerstva přijímat.
V dubnu rozhodl Městský soud v Praze o zrušení čtyř opatření ministerstva zdravotnictví, která omezila volný pohyb, maloobchod a služby v provozovnách. Kabinet následně musel pravidla přijmout jako krizová opatření, o kterých nerozhoduje jeden ministr, ale celá vláda.
Ministři chtějí nyní pravomoci ministerstva zdravotnictví do konce roku definovat v dočasném předpisu, trvalé řešení by pak měla přinést novela připravovaná na vnitru.
Hamáček v květnu Lidovým novinám řekl, že novela by měla vymezit pravomoci vlády, ministerstev či Sněmovny při mimořádných stavech. Přesněji vymezen by měl být stav nebezpečí, aby nebyl ve všech případech nutný nouzový stav. Ten letos v Česku platil od 12. března do 17. května. Po projednání na BRS by měla předpis k připomínkám dostat i opozice.
10
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
