Originál privilegia se nachází v klatovském okresním archivu a je ve velmi špatném stavu. Chybí na něm pečetě i části textu. Listina byla totiž pravděpodobně polita, takže ji poškodila plíseň, na dalším místě je inkoust vybledlý tak, že nejde přečíst. Doktorandce z Univerzity Palackého v Olomouci navíc práci ztěžoval fakt, že kvůli covidovým opatřením originál listiny vůbec neviděla. Musela se spolehnout na dodané fotografie. Podle nich pak začala tvořit.

Titěrná práce

„Je to na pergamenu, který kupuji od specializované firmy z Itálie, aby byl opravdu kvalitní. Takový se v Česku nesežene. Vyrobila jsem si duběnkový inkoust, jenž se tehdy používal, a psala jsem husím brkem. To samozřejmě musí být správně seříznuté,“ popsala Poskočilová tvorbu kopie.

Dodala, že chybějící text doplňovala s pomocí své spolužačky Soni Topičové. „Vycházely jsme především z dochovaného privilegia z roku 1640, které vydala tehdejší majitelka velhartického panství, ale i dalších obdobných listin, tehdejších frází a podobně. Vždy jsme odhadovaly, kolik slov chybí, a snažily se najít ta správná. Musela tam přesně zapadnout. Musela jsem si také dávat pozor na pravopis, který byl tehdy samozřejmě úplně jiný. Když jsem psala ‚lepšího‘, tak tam musela být dvě ‚š‘, tam, kde máme my měkké i, oni psali ypsilon, a opačně, místo ‚v‘ je ‚w‘ a podobně,“ vysvětlila mladá žena, známá na sociálních sítích jako Písařka.

Dodala, že práce to byla velmi titěrná a náročná. Listina má totiž půl metru na šířku a přitom písmenka mají na výšku pouhé dva milimetry, ta větší půl centimetru. Rekonstrukce jí tak zabrala dva týdny čistého času.

Práce v masce

Poskočilová se nevěnuje jen středověkým textům, ale i malbě. Konkrétně středověkým malířským technikám, které studovala na Sardinii. „Teď jsem dělala např. rekonstrukci sedla z 15. století, které jsem zdobila malbou. Věnuji se i knižní malbě, deskové malbě,“ přiblížila historička s tím, že středověká malba je časově mnohem náročnější než dnešní, neboť se na sebe vrství.

Poskočilová používá i dobové pigmenty, které nakupuje u specializované firmy v Německu. „To ale jen občas, protože za prvé jsou docela drahé a za druhé jsou nebezpečné – je v nich rtuť, olovo, arsen… Musím tak při práci s nimi používat ochranné prostředky. Třeba teď jsem při práci s olovnatou bělobou musela mít masku, neboť by mě při vdechnutí mohla otrávit,“ uzavřela Poskočilová, jež nyní spolupracuje na publikaci o Albrechtu ze Šternberka a chystá se na tvorbu středověké mapy.