Lidé s nejnižšími příjmy stále nemají jistotu, zda a o kolik si od ledna na svých výplatních páscích polepší. Zatímco jindy touto dobou už bývá o valorizaci minimální mzdy dávno jasno, letos se jednání snad i vinou koronaviru protahují.

Čtyři verze

Ministerstvo práce poslalo příslušnou novelu vládního nařízení teprve minulý týden. Počítá se v ní se čtyřmi variantami. Podle první by se zvýšila minimální mzda ze současných 14 600 korun hrubého na 15 000

Minimální mzda - InfografikaZdroj: Deník

, podle druhé verze na 15 500, podle třetí na 16 tisíc a podle poslední na 16 400 korun.

„V rámci mezinárodního srovnání za poslední období patří Česká republika stále mezi země s nízkou úrovní,“ odůvodnil to úřad.

„Ministryně Jana Maláčová (ČSSD) preferuje čtvrtou variantu,“ řekl deníku Vladimír Dostálek z tiskového odboru ministerstva práce.

Koaliční hnutí ANO, které ovšem hraje ve vládě první housle, přitom preferuje první verzi, tedy navýšení o čtyři stovky.

Mnozí lidé se v karanténě často vrhají na kutilství a domácí práce. Následky toho jsou pak často tristní.
Nebezpečné pády i popáleniny. V době covidové karantény přibývá domácích úrazů

Spor o úrovně

Rozdílné názory mají i zástupci firem a odborů. „Zaměstnavatelé si stojí za částkou současnou, tedy 14 600,“ konstatoval včera po tiskové konferenci vlády ministr průmysl Karel Havlíček (za ANO). Odbory pak chtějí zvýšení minimální mzdy na šestnáct tisíc korun.

Jádro sporu mezi firmami a odbory přitom není v minimální mzdě, ale v úrovních zaručené mzdy, které jsou na ni navázány a jež určují minimální příjmy v různých profesích. Ty by také rostly, což vadí firmám. V podstatné části případů se zaručená mzda pohybuje silně pod průměrem daných profesí.