Po 40 letech na vrcholu. Bučovické volejbalistky k němu dovedla Vlasta Čížková

Čížková je vyučená prodavačka, ale zcela jistě víc času než za prodejním pultem prožila na volejbalových kurtech a palubovkách. Z Bučovic jako mladá se rychle posunula do tehdy volejbalově slavných klubů Spoj Brno a ZKL Brno, zkoušela to i v KPS Brno. Po svatbě se v pětadvaceti letech vrátila do mateřského bučovického Sokola a ten vylétl ke zmíněnému historickému úspěchu.

close info Zdroj: Deník / Zdeněk Vlach zoom_in

„K tomu, abych se vrátila do Bučovic mě přemluvil pan učitel Horák. Tenkrát to byla moje nejúspěšnější sezona. Postoupili jsme do krajského přeboru I. třídy a já jsem pak byla vyhlášená jako nejlepší hráčka Jihomoravského kraje. To bylo nejúspěšnější období ženského volejbalu v Bučovicích. Hrávaly se veliké zápasy po celé Jižní Moravě. V Kyjově, v Hodoníně, Uherském Hradišti, Uherském Brodě, ale i na Vysočině, třeba ve Žďáru nad Sázavou. A všude jsme měly respekt, na takové zápasy se nezapomíná. Zejména na Slovácku to bývaly ty pravé volejbalové bitvy," míní.

close info Zdroj: Deník/Jaroslav Appeltauer zoom_in

Ta atmosféra tehdejšího ženského volejbalu se asi opakovat nedá, ale na sportovní stránku chce trenérka Čížková se svými svěřenkyněmi rozhodně navázat. Cestu do nejvyšší krajské soutěže společně začaly před třemi roky. „Holky už přestal okresní přebor bavit a přišly za mnou s nabídkou trénování. Po postupu do kraje jsem přivedla do družstva i některé hráčky které okusily extraligu, Terezu Matouškovou, Veroniku Hrazdírovou či Zuzanu Kratochvílovou. Nově příchozí hráčky skvěle zapadly do kolektivu a spolu s ostatními tvoří výbornou partu. Věřím, že ta nám vydrží i v krajské jedničce, kde nechceme hrát druhé housle," říká.

close info Zdroj: Deník / Zdeněk Vlach zoom_in

Už při hovoru s Vlastou Čížkovou je vidět, že volejbal je celý její život. Podřídila mu celé své soukromí za svobodna a i potom, coby vdaná žena. „Syn Zbyněk hrával až do úrovně druhé ligy a nyní jako manažer přivedl muže na práh extraligy. Mám radost, že i dcera Veronika nahrává v ženském týmu. Když netrénuji pomáhám s organizačními věcmi kolem mužského áčka i celého klubu. Kde se něco volejbalového vrtne, nemůžou Čížkovi chybět. Patnáct let jsme pořádali Memoriál Vladimíra Spirita, kam jezdila celá špička mužské extraligy. Na Vranovském létě jsme za padesát let chyběli snad jen jednou, a o to víc mě mrzí, že vinou covidu letos turnaj bude zrušen. Pravidelně jezdíme na ženskou či mužskou extraligu, kde mám spoustu známých, se kterými ráda setkám. V mládí jsem zkoušela i tenis který mě hodně bavil, ale v mém okolí bylo víc volejbalistů, takže tento sport nakonec u mě vyhrál. Občas i nějaká významná rodinná událost musela jít stranou, když byl zápas," vypráví.

close info Zdroj: Deník / Zdeněk Vlach zoom_in

Je nezdvořilé uvádět u žen jejich věk. Vlasta Čížková je sportovkyní tělem i duší, ale žádný problém s tím nemá. Před rokem zaokrouhlila sedmý křížek. Zcela evidentně se na boje svého týmu v krajské jedničce těší jako malá holka. Při poslední otázce, jestli má ještě nějaký nesplněný sen, po chvilce přemýšlení dodá. „Třeba se ještě dočkám trénování v nové sportovní hale a budu tak stoprocentně spokojená. Zatím si kromě dobrých výsledků přeji to jediné pro sebe a své blízké, pevné zdraví!“

close info Zdroj: Deník / Zdeněk Vlach zoom_in