Jak v příštím roce vzroste regulovaná část ceny elektřiny a plynu?
Regulovaná složka ceny, která tvoří asi 40 procent konečné ceny elektřiny pro domácnosti, se od ledna zvýší o 65,7 procenta. Za megawatthodinu si tak odběratelé připlatí asi 1077 korun. V případě plynu vzroste odběratelům z řad domácností cena o 38,8 procenta. Cena za jednu megawatthodinu tak bude zhruba o 125 korun vyšší než dosud.

Zdroj: Energetický regulační úřad

Zdroj: Energetický regulační úřad

Zdroj: Energetický regulační úřad

Poznámky:
* Podporované zdroje energie (POZE)
* Operátor trhu s elektřinou (OTE)

Proč se bude regulovaná složka cen energií zvyšovat tak výrazně?
Kromě běžného zvyšování ceny za zprostředkování dopravy energií od dodavatele k odběrateli, tedy za využití přenosové soustavy, se do ceny promítne i vysoká inflace. Skončí také dočasné úlevy ze strany vlády zavedené proto, aby se domácnosti dokázaly vypořádat s energetickou krizí způsobenou důsledky ruské války na Ukrajině. Navíc budou odběratelé muset opět hradit poplatky za podporované zdroje energie (POZE).

Jak se v příštím roce změní cena energie a co to bude znamenat pro české domácnosti? Deník přináší odpovědi na hlavní související otázky:

Ceny energií. Ilustrační snímek
Lidé si za elektřinu zřejmě připlatí: Proč energie zdraží, o kolik korun to bude

Kolik korun si tedy za energie běžná domácnost bude muset připlatit?
Podle dat energetických společností domácnosti v průměru spotřebují asi tři megawatthodiny elektřiny ročně. V tom případě si za regulovanou složku ceny energie připlatí asi o 3232 korun. U plynu je podíl regulované složky na celkové ceně jen asi 20 procent, proto cena vzroste méně. Na konečnou zaplacenou částku pak bude mít vliv i to, zda a jak dodavatel pohne s výší silové složky ceny.

Proč je konečné zvýšení ceny o trochu nižší, než ERÚ původně plánoval?
Úřad původně oznámil, že by poplatky měly vzrůst o 71 procent. Podle předsedy Rady ERÚ Stanislava Trávníčka ale našel úspory kolem čtyř miliard korun. „Energetický regulační úřad využil veškerých svých možností, aby v této mimořádné situaci omezil dopady na zákazníky,“ prohlásil Trávníček. Připomněl, že je úřad při určování složek ceny vázán zákonem.

Jak hodnotí přístup ERÚ ekonomové?
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy hrál při zmírnění zdražení roli nesouhlas odběratelů. „Zdá se, že Energetický regulační úřad nakonec z původního návrhu alespoň částečně ustoupil evidentnímu politickému tlaku, jejž spustilo silné rozčarování veřejnosti a podnikové sféry a související společenská debata,“ uvedl Kovanda.

Lepší přehled o spotřebě slibují nová pravidla dálkových odečtů tepla a teplé vody v pronajímaných bytech:

Nová pravidla o dálkových odečtech tepla mají usnadnit přehled o spotřebě. Většina majitelů bytů na to ale není připravená
Dálkové odečty tepla? Připravena je jen malá část majitelů, hrozí pokuty

Kdo si zřejmě nejvíce připlatí?
Podle Jana Kadlece ze společnosti Woltair se po oznámeném zdražení mohou zejména zákazníci, kterým skončí výhodná fixace z období před podzimem 2021, mohou po Novém roce ocitnout nad dosud zastropovanými cenami energií. „Pozitivní zprávou je, že tento vývoj nahrává investicím do energeticky úsporných opatření,“ uvedl Kadlec. S růstem koncových cen se totiž zrychluje návratnost investicí do fotovoltaiky nebo tepelného čerpadla.

Co si o rozhodnutí ERÚ myslí analytici?
Úředníci růst regulované složky elektřiny bude řadě domácností kompenzovat pokles obchodní složky ceny nabízené dodavateli. „V konečném důsledku se průměrná cena dodávky elektřiny u této největší skupiny domácností prakticky nezmění,“ uvádí ERÚ v tiskové zprávě. „Pokud ale budeme počítat s aktuálními ceníky dodavatelů, pak zdražení dosáhne 15 až 23 procent v závislosti na distribuční oblasti, sazbě a produktu,“ namítá energetický analytik portálu Ušetřeno.cz Tomáš Vrňák.