Pohled na výplatní pásku již od počátku ledna mohl potěšit také zaměstnance v Albertu. „Navýšili jsme mzdy provozních zaměstnanců v prodejnách v průměru o devět procent,“ řekl Deníku ředitel komunikace Albertu Jiří Mareček. O tom, jak moc se příjmy prodavačů zvýší, podle něj rozhodují také jejich konkrétní výsledky.

Lidé zůstávají

Řetězce si pochvalují, že si zaměstnanci vzhledem k vyšším příjmům nehledají práci jinde. „Právě výše odměny má vliv na nízkou fluktuaci zaměstnanců v našich prodejnách,“ uvedla mluvčí Lidlu Zuzana Holá. Společnost lidem nabízí i zkrácené úvazky, a nově také tři dny placeného zdravotního volna.

„Je to zejména zásluha odborových organizací v daných firmách,“ pochvaluje si navyšování mezd Martin Svojš z Unie zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb. Podle odborářů by vzhledem k výši minimální mzdy, která dosahuje 14 600 korun, měli prodavači dostávat nejméně 25 tisíc korun. Loni ve třetím čtvrtletí byla průměrná mzda v Česku 33 697 korun.

V malých vesnických prodejnách si zaměstnanci zřejmě vydělávají méně, jejich příjmy se ovšem nikde nesledují. „Bývá to odlišné družstvo od družstva, často i prodejna od prodejny,“ řekl Deníku Pavel Březina, předseda představenstva Asociace českého tradičního obchodu. Často záleží na tržbách prodejny.

Březina se neobává, že by řetězce přilákaly prodavačky z malých obcí do svých supermarketů ve městech. „Často je to jediné pracovní místo ve vesnici a pro spoustu lidí je obrovský benefit, že mají práci v místě bydliště, kvůli kterému se dokážou srovnat i s tím, že mají nižší mzdu,“ míní.

Vyšší příjmy prodavaček v řetězcích podle něj do společnosti vysílají dobrý signál. „Lidi si najednou uvědomují, že dělat prodavačku není až tak špatná práce,“ dodal.