Šéf vyškovských Orlů Jaromír Zbořil žije se sportem v srdci

close info Zdroj: Deník / Zdeněk Vlach zoom_in

Krásně až expresivně pak vyjádřil, jaký vlastně je vztah lidí ke sportu a co se dělo po uvolnění zákazů. „Sportovci jakéhokoliv věku se vehementně, jako urvaný pes z řetězu, pustili do cvičení a soutěží ve svých kategoriích. Orlovna opět žila na plné pecky,“ popisuje.

close info Zdroj: Deník / Zdeněk Vlach zoom_in

Vyškovští Orli se účastnili atletických soutěží, Orelské běžecké ligy, závodů Českého atletického svazu, absolvovali chodecký mezinárodní závod, populární Čokoládovou tretru. Volejbalisté zorganizovali „Memoriál Zdeňka Zapletala“, svého nečekaně zesnulého spoluhráče. Skvělé akce vedené Tomišem Zedníkem se zúčastnilo osm týmů. Futsalisté rozehráli okresní přebor, florbalisté celostátní Orelskou ligu, rozběhly se i další mítinky a turnaje.

close info Zdroj: Deník / Zdeněk Vlach zoom_in

„Ještě se nám podařilo zorganizovat v září Sportovní odznak Bedřicha Kostelky, který byl prvním náčelníkem Orelské jednoty, poslancem Národního shromáždění za Lidovce, ale i vězněm ve fašistických a komunistických kriminálech,“ připomněl s viditelným dojetím.

Pak přišla druhá vlna Covid-19… K situaci se Zbořil staví jako správný sportovec, který musí přijmout i porážky. I když tohle je spíše supertěžká překážka, zkouška odolnosti. Opuštěná sportoviště tak trochu nabízejí čas ohlédnout se zpět.

V čele Orla Vyškov je Jaromír Zbořil od února roku 2006, kdy vystřídal Františka Cibulku. Volba byla jednoznačná a bez pochyb o sportovní „kvalifikaci“ pro tuto funkci.

close info Zdroj: Deník / Zdeněk Vlach zoom_in

Začínal jako mnoho jeho vrstevníků, fotbalem. Jak připomíná, v tehdejším Slavoji Vyškov si prošel posty od pravého „brka“, zálohy, obranu až mezi tyče. „První gól jsem dostal od svého obránce, tzn. vlastňák,“ usmívá se.

Jeho generace a ještě i několik po ní vynikaly sportovní všestranností. V sedmdesátých letech proto s některými spoluhráči odešel hrát ragby. „Byla tam fantastická kamarádská atmosféra. Starší hráči, Drnovský, Berka, Mrazčinský, tě brali jako rovný s rovným, oproti vztahům ve fotbalu. Po nějaké pauze, abych středně dostudoval, jsem začal hrát „profesionálně“ nohejbal a byl jsem i předsedou okresního nohejbalového svazu. To byla slavná éra. Svaz dostával z ČSTV (Československý svaz tělesné výchovy, dnes Česká unie sportu, pozn. red.) peníze, náš okres měl 24 oddílů a hlavně Vyškov hrál nejvyšší nohejbalovou ligu. Tak vidíte, že sport mám dodneška v srdci a bez sportu to nejde. Jsem přesvědčený, že sport formuluje charakter, slušnost, sebekázeň, pokoru a u nás Orlů ještě křesťanství,“ zdůrazňuje.

close info Zdroj: Deník / Zdeněk Vlach zoom_in

Letošní rok mu nutně přivodil i vzpomínky na jiné přetěžké chvíle, či spíše období, které orelské hnutí v minulosti prožilo. Včetně zákazu činnosti po „Únoru“, tehdy samozřejmě z diametrálně jiných důvodů…

„O obnovu Orla se zasadili staří Orli, kteří byli zakázaní po roce 1948 a Vyškov měl štěstí, že tam byli bratři Zedníkové, Mirek a Bohumil, kteří jako geodeti zaznamenali veškeré pozemky Orlů, a to nejen ve Vyškově, ale i v Dědicích a jiných obcí. Byl to ohromný kus práce, pomáhaly jim i manželky. Dále třeba manželé Pachtovi, Klusalovi a další lidé. Byla to velká euforie! Od té doby se naše vyškovská jednota dost změnila. Využili jsme státních dotačních peněz a od roku 2006 do 2009 jsme postavili tělocvičnu se zázemím, posilovnu, venkovní florbalové hřiště. To vše i díky podpoře bývalého starosty Orla České republiky Ladislava Šustra. V roce 2016 jsme provedli kompletní rekonstrukci venkovního areálu za velkého přispění tehdejšího náměstka krajského hejtmana Romana Celého. Přijďte se k nám podívat. Najdete krásné moderní sportoviště s patřičným zázemím. A hlavně skvělé lidi, které je využívají,“ ujistil Jaromír Zbořil.