Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) po jednání uvedl, že vláda po dlouhé době nepříjímala žádné zpřísňující návrhy a především dotahovala motivační programy. 

Kabinet schválil žádost sněmovně o prodloužení nouzového stavu o 30 dnů. „Situace není dobrá. Máme vysoký počet hospitalizovaných a nakažených. Opatření ke zvládnutí epidemie nemůžeme uplatňovat jinak než v nouzovém stavu,“ uvedl Hamáček s tím, že věří, že se podporu podaří získat. Sněmovna by žádost měla posuzovat ve čtvrtek odpoledne, v úterý budou o podmínkách podpory jednat zástupci vlády s opozicí. Nyní končí nouzový stav s nedělí 14. února.

Podle Hamáčka je nyní prioritou návrat studentů a žáků do škol. „Ministerstvo školství připravilo materiál, který dává dohromady pravidla. Shodli jsme se na tom, že první by měli být studenti maturitních ročníků a poté ostatní. Návrat ale nemůže negativně ovlivnit vývoj epidemie. Ruku v ruce s návratem bude muset být strategie testování,“ řekl. Pokud to situace dovolí, měly by se školy postupně začít otevírat na začátku března.

Úprava registru přestupků

„Dáme dostatečný prostor zřizovatelům i ředitelům škol, aby se na to připravili. Na podzim to nemohlo být proto, že dostupnost antigenních testů byla podstatně nižší,“ popsal také Hamáček. Vláda podle něj chce stihnout návrat do škol na přelomu února a března.

Ministr informoval rovněž o tom, že navrhuje upravit již existující registr přestupků. „Drtivá většina spoluobčanů dodržuje opatření a těm děkuji. Je tu ale malá skupina, která je nedodržují. Nově do registru budeme uvádět i přestupky proti krizovému zákonu. Orgány se tak budou moci podívat, zda člověk daný přestupek nespáchal už někde jinde,“ popsal Hamáček.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný na tiskové konferenci oznámil, že současnou pandemickou situaci projednával s Rakouskem. „Minulý pátek jsem požádal rakouského ministra zdravotnictví o schůzku. Máme podobná opatření a jsme v úplně rozdílné situaci,“ uvedl. „Chtěl jsem pochopit ten zásadní rozdíl. Není velký, opatření jsou velmi podobná. Rozdíl je v tom, že Rakousko zavedlo nošení respirátorů FFP2 a je zde výraznější dodržování opatření a systém vymáhání. Je tam jinak nastaven systém kompenzací,“ řekl Blatný. 

Ministr uvedl, že vláda neprojednávala případné zpřísnění opatření. „V současné době nemáme data, která by potvrzovala významný rozdíl o výskytu takzvané britské mutace napříč ČR, proto jsme neprojednávali možnost, že bychom měli výrazně omezit pohyb," dodal.

Kompenzační bonus a Antivirus

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na tiskové konferenci oznámila, že programy na pomoc ekonomice zůstanou pouze dva: kompenzační bonus a Antivirus. Částka 500 korun denně v kompenzačním bonusu se od 1. února zdvojnásobí na 1000 korun denně. 

Nový systém by měl pomoc dostat k podnikatelům rychleji a ve větším objemu. Základem podpory budou programy, které se osvědčily a fungují. Ty se zároveň rozšíří. "Naopak programy, které se ukázaly jako problematické, budou utlumeny," uvedla ministryně.

„Z deseti programů jsme se rozhodli vše zjednodušit. V novém programu již nepropadne žádná firma. Ověřil se program Gastro a uzavřené provozovny, je tam jednoduchá administrativa. Jdeme cestou kompenzace pro OSVČ. Půjde tedy o 1000 korun denně. Kdo má 50procentní propad a více, může být v tomto programu. Platí to pro všechny, dostane 500 korun denně na zaměstnance," řekl na tiskové konferenci ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Zároveň bude pokračovat program Antivirus a zaměstnavatelé také bude nadále získávat podporu na základě počtu zaměstnanců, a to 500 Kč za jednoho zaměstnance a den. Současně bude muset být opět splněna podmínka poklesu tržeb o minimálně 50 procent.

Havlíček zmínil nově i podporu veletrhů a kongresů. „Je pravda, že vůči tomuto segmentu máme určitý závazek. Je to poslední specializovaný program, který jsme připravili, je ale zpětně. Je založen na participace na nákladech, z toho dostanou 60 procent. Odhadujeme, že se bude jednat o 400 vystavovatelů a organizátorů konferencí. Je to důležitá zpráva i pro náš export a průmysl. Bez kvalitního veletržnictví se neobejdeme a byla to vždy dobrá vizitka pro naše firmy,“ řekl Havlíček.

Příspěvek pro lidi v karanténě

Lidé v nařízené karanténě by také mohli případně dostávat k náhradě mzdy bonus až 370 korun za den, a to podle výše svého výdělku. Vyplácel by jim ho zaměstnavatel po deset dnů. O tyto výdaje by si pak snížil sociální odvody. Aby zákon začal platit, musí ho ještě schválit Sněmovna a Senát a podepsat prezident. Podle návrhu by se příspěvky měly vyplácet od března do konce června.

„Je pravda, že pokud lidem hrozí pád na 60 procent příjmů, tak obava je vysoká a může hrát roli při nahlašování kontaktů či ochotě podstupovat testy," řekl Hamáček.

"Mimořádný bonus ve výši 370 korun denně pomůže lidem chovat se zodpovědně," uvedla také na tiskové konferenci ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Zaměstnanci v karanténě dostávají teď 60 procent svého redukovaného průměrného výdělku. Příspěvek má motivovat k tomu, aby lidé do karantény chodili a aby nakažení hlásili své kontakty. Zlepšení trasování má přispět ke zvládnutí epidemie. „Existenční strach často vede k tomu, že lidé netrasují," řekla Maláčová.

Bonus by měli dostávat lidé v nařízené karanténě deset dnů. Pobírali by ho současně s náhradou mzdy. Celková částka by ale nesměla překročit 90 procent jejich průměrného výdělku. Stejná pravidla by platila i pro lidi s nižším než polovičním úvazkem či pro pracovníky na dohodu.