Sportovní redaktor Deníku Jiří FišaraZdroj: DENÍK/Jiří KopáčCitát, jehož autora jsem už dávno zapomněl a ani se mi ho bohužel nepovedlo dohledat, říká, že „sociální sítě jsou jako ostrý nůž a je jen na lidech, jak jej použijí. Může z něj být třeba skalpel, kterým lékař při správném použití někomu zachrání život. A nebo nebezpečná zbraň, kterou se dá hodně ublížit či dokonce zabít.“

ON-LINE ke koronaviru najdete ZDE

Sociální sítě mnohé věci úžasně zjednodušují. Při současné karanténě se často vzpomíná na povodně v roce 1997 či tornádo z roku 2004. Už si snad ani neumíme představit, jak komplikovaně se musela organizovat nějaká pomoc postiženým.

Před týdnem se i díky rozvoji internetu a dalších technologií zmobilizovali dobrovolníci během chvilky. Jistě, že se spousta věcí musela dolaďovat postupně. Díky propojení se ale pomoci dočkali ti, kdo ji potřebovali, extrémně rychle.

A to není všechno. Starosta může přes Facebook prakticky živě předávat oficiální informace, zodpovídat dotazy. Lidé si vyměňovali návody na nejrůznější vychytávky. Na to, jak ušít správně roušku nebo jak si doma upéct pečivo. Mohou si říct, co kdo potřebuje, co je kde k dostání nebo co komu chybí. Samé skvělé věci.

Je tu ale i odvrácená tvář. Naštvání na lidi, kteří prý měli porušovat karanténu, jež v prvních dnech zaplavilo třeba přímo litovelskou skupinu, bylo snad do určité míry pochopitelné, zároveň ale v mnoha případech daleko daleko přes čáru. Už jen proto, že detaily a příběhy konkrétních lidí znal ve skutečnosti málokdo. Každý z nich je v určitém ohledu jiný.

Dezinformace a panika

Důkazem, jak málo stačí k vyvolání paniky byla třeba kauza dámy, která rozšířila mylnou informaci o vyhlášení zákazu vycházení. Ta se šířila rychleji než celý koronavirus a lidé po ní ve zmatku vyrazili do obchodů nakupovat, až je na několik hodin zahltili.

Samostatnou kapitolou jsou pak ti, kdo nejrůznější dezinformace šíří dokonce záměrně. Řada různých webových stránek, které se často rády označují jako „alternativní média“, mají na šíření podobných polopravd svou existenci postavenou. Takže přemýšlejte, kdo a proč se vám některé informace snaží sdělit.

Jako novinář jsem na práci se zdroji určitě citlivější než ostatní. A je mi jasné, že zorientovat se v chaosu na sítích, je občas zatraceně těžké. Nemyslete si, každý z nás někdy přijde na to, že posílal dál nějakou blbost.

Vím, že těžko něco zásadního změním, ale přimlouval bych se za to, aby každý, kdo se rozhodne v těchto dnech sdílet nějaký článek od virologa či epidemiologa (o kterém jako většina z nás v životě neslyšel) z webového serveru (o kterém taky nikdy neslyšel), aby to minimálně dvakrát až třikrát zvážil. A použil třeba Google, aby se ujistil, že to čistě náhodou není jen účelově poskládaná snůška nesmyslů.  To samé platí i pro všechny zprávy, které jsou prošpikovány slovy jako prý, údajně, možná a podobně.

Omlouvám se za trochu moralizování. Dnešek stejně trávím u počítače v plné práci. Zítra se ale chystám obnovit sortiment špajzu svého i několika blízkých, tak vyrazím do terénu a povím vám, jak to vypadá venku.

Tak se všichni držte, nezapomeňte, že nic netrvá věčně. A jak stálo na jednom z hasičských aut, která projíždějí městem: Společně to zvládneme!

Koronavirus v ČeskuZdroj: Deník