Kliknutím zvětšíte„Změna klimatu je přirozená, v průběhu historie se měnilo vždy a lidská činnost na to nemá vliv. Dlouhodobou průměrnou teplotu ovlivňuje mnohem více sluneční aktivita než lidská činnost.“ Takové a podobné argumenty se objevují v diskusích o klimatických změnách, pakliže se diskutující přiklánějí k tomu, že tyto změny nejsou ovlivněny člověkem. Pokusíme se ty nejčastější blíže rozebrat.
„Klima se měnilo vždy“
Je pravda, že klima se během 4,5 miliardy let historie Země změnilo mnohokrát a mnohdy velice významně. Na druhé straně, nárůst globálních povrchových teplot v posledních desetiletích nelze podle vědeckého konsensu vysvětlit jen přirozenými cykly ochlazování a oteplování, ale je způsoben zvýšenými emisemi skleníkových plynů v důsledku lidské činnosti. Skutečností také je, že oteplování v posledních letech je podle prováděných měření bezprecedentní.
Od roku 2014 bylo podle amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) zaznamenáno sedm nejteplejších let v dějinách měření, deset nejteplejších let se vejde do posledních 15 let. Globální teplota přesahuje průměr 20. století již 44 let v řadě. Země se v současnosti nachází v tzv. pozitivní energetické nerovnováze, jinými slovy přijímá z vesmíru více energie, než kolik vyzařuje zpět. Což je důvod, proč roste teplota.
„Množství tepla zachycovaného Zemí se od roku 2005 zhruba zdvojnásobilo. Takové tempo nemá v historii obdoby,“ uvedly letos v červnu ve společné studii, zveřejněné odborným titulem Geophysical Research Letters, NASA a americký Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA). Studie vznikla na základě satelitních dat NASA a údajů o teplotě ze systému oceánských senzorů NOAA, přičemž oba datové soubory vykázaly podobné výsledky.
Jako jeden z hlavních katalyzátorů tohoto akcelerujícího oteplení označili autoři studie právě lidskou činnost. Skleníkové plyny pocházející z lidské činnosti podle nich zachytávaly teplo v atmosféře, čímž následně docházelo k tání sněhu a ledu, a tedy k tomu, že se do atmosféry dostávalo více vodní páry. Ta pak opět bránila v úniku záření zpět do vesmíru, a tedy k energetické nerovnováze.
„Trendy, které jsme našli, byly v jistém smyslu docela alarmující,“ uvedl hlavní autor studie, vědec Norman Loeb z NASA.
Může za to jenom El Niño?
Na druhé straně hrál podle jeho slov pravděpodobně velkou roli také přirozeně se vyskytující jev El Niño, tedy teplá fáze ve střídavém proudění teplé a studené oceánské vody z rovníkového Tichého oceánu.
Tento jev byl v letech 2014 až 2016 neobvykle silný, což mělo za následek snížení tvorby mraků nad oceány, čehož důsledkem opět bylo, že planeta Země absorbovala více sluneční energie. (Je dobré vědět, že navzdory rozšířenému mylnému názoru mraky nejsou totéž co vodní pára - samotná vodní pára je neviditelná bez ohledu na výšku a hustotu, zatímco mraky tvoří voda v kapalném nebo pevném skupenství, pozn. red.)
Jedinou příčinou vzniklé nerovnováhy však El Niño podle Loeba být nemohlo. „Jde pravděpodobně o kombinaci vlivu lidské činnosti a vnitřní variability planety,“ uvedl Loeb.
Podle dalších údajů NASA, zveřejněných v prosinci 2016 britským deníkem The Guardian, sice v letech 2014 a 2016 došlo k silnému jevu El Niño, ale stejně silný byl i v letech 1997 a 1998. „Přesto byl podle NASA říjen a listopad 2016 teplejší než kterýkoli měsíc do roku 1998. Podle NASA bude rok 2016 o 0,35 °C teplejší než rok 1998,“ uvedl The Guardian začátkem prosince 2016.
„Oteplování způsobuje sluneční aktivita“
Jedním z argumentů proti vlivu člověka na globální oteplování je také to, že toto oteplování způsobuje sluneční aktivita, která cyklicky střídá maxima a minima a již lze měřit pomocí počtu slunečních skvrn. Množství slunečních skvrn ukazuje, jak intenzivně k nám Slunce posílá energii a nabité částice (tzv. sluneční vítr). Čím více skvrn, tím je sluneční aktivita větší. Změny sluneční aktivity jsou pravidelné, maxima a minima se střídají zhruba po 11 letech.
Problém je ale v tom, že střídání těchto slunečních cyklů teplotu na Zemi podle dosavadních pozorování nijak zvlášť neovlivňuje. „Proložíme-li přes sebe křivku kolísání aktivity Slunce a naměřených pozemských teplot za posledních sto let, žádnou viditelnou souvislost zřejmě neobjevíme. Výskyt teplých a studených roků nesouvisí s maximem či minimem slunečního cyklu,“ tvrdí meteorolog Martin Štros z serveru Meteocentrum.
„Vzhledem k tomu, že ve druhé polovině 20. století přišlo několik silných slunečních cyklů, objevily se názory, že právě to je příčinou oteplení klimatu v té době. Toto vysvětlení ovšem začalo kulhat, protože intenzita cyklů přestala koncem století korelovat s teplotou, která začala růst výrazně rychleji, a navíc růst pokračoval i v době, kdy už sluneční aktivita zase začala slábnout,“ dodává.
„Podnebí se šestkrát rychleji otepluje emisemi skleníkových plynů, vytvářených spalováním fosilních paliv člověkem, než jaká je rychlost potenciálního, desítky let trvajícího ochlazování vyvolaného prodlouženým velkým slunečním minimem,“ uvedla v roce 2020 také NASA. „I kdyby mělo velké sluneční minimum trvat století, globální teploty by se i nadále zvyšovaly. Globální teploty na Zemi mění více faktorů než jen změny ve sluneční aktivitě, a z těch dnešních je nejdominantnější oteplování, způsobené emisemi skleníkových plynů vytvářených člověkem.“
10
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
