V USA přibylo 123 085 nově potvrzených případů od středy do čtvrtka, uvedla AFP s tím, že tento údaj se vztahuje k 20:30 místního času (02:30 SEČ) v Baltimore, kde JHU sídlí. O den dříve přibylo 99 660 infikovaných, což představovalo nejvyšší denní nárůst od počátku epidemie covidu-19 v USA.

Spojené státy jsou z hlediska počtu nakažených a počtu obětí nejhůře postiženou zemí světa. Od začátku pandemie se v zemi s přibližně 330 miliony obyvatel nakazilo již více než 9,6 milionu lidí, z nichž téměř 235 tisíc zemřelo.

Rekordní přírůstky nově nakažených země zažívá v době, kdy čeká na výsledky úterních prezidentských voleb. Jedním z jejich hlavních témat byla právě pandemie covidu-19 a boj proti ní. Situace je nyní nejvážnější na severu a severozápadě USA.

Pandemie covidu-19 ovlivnila i letošní volby, v nichž Američané rozhodovali o novém prezidentovi, budoucím složení Sněmovny reprezentantů a části Senátu. Miliony voličů se v obavách z nákazy rozhodly hlasovat prostřednictvím pošty, což vede k průtahům při sčítání hlasů.

Podle současných projekcí má větší šanci se stát příštím americkým prezidentem demokratický kandidát Joe Biden, který z nezvládnutí pandemie administrativou současného šéfa Bílého domu Donalda Trumpa udělal jedno z hlavních témat své kampaně. Sám prezident, který nebezpečí covidu-19 dlouhodobě bagatelizuje, onemocněl začátkem října.

Německo v karanténě

Německo dnes ohlásilo 21 506 nově potvrzených případů nákazy koronavirem a 166 úmrtí za uplynulých 24 hodin, uvedla agentura Reuters s odvoláním na Institut Roberta Kocha (RKI). Jde o nejvyšší denní přírůstek infikovaných od začátku pandemie.

O den dříve to bylo 19 990 nových případů, což také představovalo dosavadní rekord.

V Německu, které má přibližně 83 milionů obyvatel, se od začátku pandemie nakazilo minimálně 619 089 lidí a z nich 11 096 nákaze podlehlo.

Přibližně osmkrát menší Česko za středu také zaznamenalo rekordní přírůstek 15 729 nových případů, ale za čtvrtek přibylo 13 231 případů, stejně jako před týdnem. Nákaza se od začátku března potvrdila u téměř 392 tisíc lidí, celkový počet zemřelých s covidem-19 stoupl na 4330.

V Německu od tohoto týdne začala měsíční karanténa, kvůli které musely zavřít restaurace či divadla. Naopak obchody, školy a školky zatím nadále fungují.

V německých školách roste počet případů koronaviru

Na německých školách rychle přibývá počet případů nákazy novým koronavirem. Ministerstva školství v jednotlivých spolkových zemích ale tvrdí, že v celkovém měřítku jde jen o zlomek případů a že školy nejsou ohnisky nákazy. Školy a školky v Německu i přes listopadovou karanténu nadále fungují, zachování prezenční výuky považuje vláda za klíčové pro udržení chodu hospodářství.

Údaje z německých spolkových zemí ukazují, že tempo šíření infekce se na školách prudce zvyšuje. Tento vývoj ale vykazuje celé Německo. Například v Porýní-Falci bylo na začátku tohoto týdne evidováno 522 případů nakažených žáků a studentů, o týden dříve to bylo necelých 100 případů. U učitelů pak počet infikovaných za toto období vzrostl z 16 na více než 70.

Prudký nárůst je patrný i v Dolním Sasku, kde se každý týden počet případů prakticky zdvojnásobuje. V první polovině října tam bylo hlášeno zhruba 480 nakažených žáků, o týden později skoro 700 a na konci měsíce už přes 1250.

Hamburk k epidemické situaci uvádí, že přibývající počet případů infekce se odráží i v počtu případů nemocných učitelů a školáků. Podle dostupné bilance z toho pondělí bylo v Hamburku zaznamenáno 456 nových případů nákazy, kdy takřka každým čtvrtým infikovaným byl školák nebo učitel.

S rostoucím počtem infikovaných žáků a učitelů se zvyšují i počty školáků a kantorů v karanténě. Například v Hesensku bylo na začátku tohoto týdne v karanténě přes 21.000 z celkových 760 tisíc žáků a přes 2300 z 62 500 učitelů. V konečném součtu to jsou ale stále nízké počty, jen kolem tří až čtyř procent. Na podobné či mírně nižší úrovni je bilance i v Porýní-Falci, Pomořansku-Předním Meklenbursku a dalších zemích.

Německé spolkové země shodně tvrdí, že i když se počet nakažených školáků a učitelů zvyšuje, jsou vzdělávací instituce hygienicky bezpečné, protože nejsou místem nákazy. Své argumenty zemská ministerstva školství opírají o studii lékařské fakulty drážďanské univerzity, podle které děti působí spíše jako překážka šíření infekce. Výzkum, jehož výsledek byl zveřejněn v létě a ve kterém se zjišťovaly protilátky u více než 2000 dětí a učitelů, neprokázal, že koronavirus by se ve školách rychle šířil a že by děti patřily k častým přenašečům.

"Je to spíše naopak," řekl v létě vedoucí studie Reinhard Berner, který na drážďanské univerzitní klinice vede oddělení pro děti a mládež. "Ne každou infekci, která se u nich objeví, šíří dál," dodal.

Kritici tohoto výzkumu poukazují na to, že výzkum byl proveden v době, kdy Sasko, které v rámci Německa patří k méně zasaženým zemí, vykazovalo velice nízkou bilanci infikovaných. Berner k tomu nyní v rozhovoru s veřejnoprávní televizí ARD uvedl, že s rostoucím počtem případů nákazy koronavirem ve společnosti se samozřejmě nákaza bude častěji vyskytovat i na školách. Zdůraznil ale, že neexistuje žádný důkaz, který by potvrzoval, že otevřené školy celkovou situaci zhoršují.

Tento argument používají i německá vláda se spolkovými zeměmi. Fungující prezenční školy a školky totiž považují za klíčový pilíř fungujícího hospodářství. Kancléřka Angela Merkelová ještě před začátkem listopadové karantény opakovaně zdůrazňovala, že zachování výuky ve třídách je její prioritou.

Jednou z cest, jak zachovat otevřené školy, je časté větrání. Na toto téma se v Německu objevila už řada anekdot, podle kterých učitelský sbor místo využívání počítačů a tabletů sází při vyučování především na teplé deky. Zastánci otužování k tomu poznamenávají, že otevřená okna za každého počasí posílí dětskou imunitu, která si lépe poradí s tradičními podzimními a zimními rýmami a pokašláváním.

Na Slovensku stoupá počet obětí nemoci covid-19

Na Slovensku po předchozím výraznějším přírůstku infikovaných koronavirem začal stoupat počet pacientů, kteří podlehli nemoci covid-19. Vyplývá to z dnešních údajů slovenského ministerstva zdravotnictví. Ministerstvo potvrdilo dalších 31 případů úmrtí na plicní formu covidu-19, což je nejvyšší počet obětí nemoci ohlášený za jeden den. Od propuknutí pandemie na pětimilionovém Slovensku zemřelo na covid-19 celkem 317 lidí.

S potvrzeným covidem-19 je v zemi hospitalizováno 1441 pacientů, z nich 106 zdravotníci napojili na umělou plicní ventilaci.

Počty úmrtí na covid-19 se začaly na Slovensku zvyšovat v uplynulých týdnech, kdy také skokově přibylo potvrzených případů nákazy koronavirem. Na začátku října země nejprve překonala hranici 1000 zjištěných případů infekce za jeden den, na konci měsíce pak denní přírůstek dosáhl dosud rekordních 3363 nakažených.

Slovensko v říjnu kvůli šíření koronaviru zavedlo nová karanténní opatření. Až na výjimky je zakázáno konání hromadných akcí i shromažďování více než šesti lidí, většina žáků či studentů přešla na distanční formu výuky, uzavřít své provozy musely například aquaparky a fitness centra, restaurace zase nesmějí obsluhovat zákazníky ve svých vnitřních prostorech.

O uplynulém víkendu slovenská armáda zorganizovala celoplošné testování obyvatel země na koronavirus, do kterého se zapojily dvě třetiny populace. Testy odhalily přes 38.000 nakažených, tedy procento ze zúčastněných. Ve 45 z celkového počtu 79 slovenských okresů, ve kterých byl podíl potvrzených nakažených nejvyšší, se o nadcházejícím víkendu uskuteční druhé kolo testů. To se již nebude konat ani ve dvou největších slovenských městech, v Bratislavě a v Košicích. Na obyvatele bez negativního výsledku testu na koronavirus se nadále bude vztahovat výrazné omezení volného pohybu, které zavedla vláda.

Itálie omezuje noční vycházení, v některých regionech i denní

V Itálii začínají platit zpřísněná opatření proti šíření koronaviru, potrvají nejméně do 3. prosince. V celé zemi se zavádí noční zákaz vycházení, který od října platil v některých regionech, zavřou se muzea a galerie a o víkendech i obchodní centra. V šesti z 20 regionů se pro veřejnost zavřou bary a restaurace a ve čtyřech regionech se omezí pohyb lidí i přes den a zavřou se obchody s nezákladním zbožím.

Šedesátimilionová Itálie je ode dneška rozdělená na červené, oranžové a žluté zóny. Nejpřísnější opatření platí v červené zóně (Lombardie, Kalábrie, Piemont a region Valle d'Aosta), kde smí lidé z domu jen z nutných důvodů, jako je cesta do práce, na nákup či k lékaři. U sebe musí mít prohlášení, v němž uvedou, z jakého důvodu dům opustili, podobně jako to platilo v Itálii na jaře. Stejné prohlášení, které bude namátkově kontrolovat policie, musí mít v celé zemi ti, kdo budou mimo domov mezi desátou hodinou večerní a pátou ranní.

Bary a restaurace, které od minulého týdne musí zavírat v celé Itálii v šest večer, se ode dneška zavřou pro veřejnost úplně kromě regionů v červené zóně i v zóně oranžové, do níž patří Sicílie a Apulie (Puglia). Než začne platit zákaz vycházení, mohou nabízet jídlo s sebou. V červené zóně se zavřou i obchody s výjimkou těch, jež prodávají základní zboží.

V červené a oranžové zóně nesmí lidé opustit region, ani se do těchto regionů nesmí cestovat z jiných než nutných důvodů (například práce, studium či zdravotní důvody).

V celé Itálii se nově omezuje obsazenost veřejné dopravy z dosavadních 80 procent na 50 procent s výjimkou školní dopravy. Základní školy i školky zůstávají otevřené, jen v červené zóně se nařizuje distanční výuka od druhého stupně výše.

Italská vláda zpřísnila už minulý měsíc opatření kvůli koronaviru, když zavřela kina, divadla či posilovny a zkrátila otevírací dobu restaurací, což vyvolalo v řadě měst demonstrace. Od 7. října, kdy parlament schválil prodloužení nouzového stavu do 31. ledna, jsou v Itálii povinné roušky na veřejnosti i venku, pod pokutou 400 až 1000 eur (10 800 až 27 tisíc korun).