Zkušeností má na rozdávání. A je dost dobře možné, že v kolonce starosta zůstane jeho jméno i na další čtyři roky. „Pravděpodobně v podzimních komunálních volbách kandidovat budu, zbytek už je na voličích. Pokud bych post obhájil, jsou tři hlavní oblasti, které bych rád prosadil. Určitě by to bylo zútulnění návsi, přibyly by lavičky i zeleň, dále pak půdní vestavba v základní škole. Bojujeme s místem, stavební zásahy by znamenaly otevření jedné nové třídy a zřejmě kabinetu. Třetím bodem je vyřešení lepší chůze pro pěší u státní silnice," vyjmenoval starosta. Pokud by mandát neobhájil, netruchlil by. Starostuje jako neuvolněný, zřejmě by v tom v případě úspěchu pokračoval.

Politika stranou

Také starosta Zbýšova Jaroslav Žalkovský plány i na další čtyřleté období má. Kandidovat v komunálních volbách chce, na úřadu sedí šestnáct let. Páté volební období by se podle jeho slov neslo zejména v duchu odkanalizování obce, kterou vesnice už roky chystá dohromady se sousedními Šaraticemi a Hostěrádkami-Rešovem.

Podporu zastupitelů cítí. „U nás je výhodou, že namísto řešení nějakých politických třenic se vždy upřednostňovala práce. Podařilo se nám zavést plyn, vodu i elektřinu. Máme komplexně hotovou infrastrukturu. Nepouštěli jsme se do nějakých zbytečných akcí, zaměřili jsme se na podporu výstavby nových rodinných domů. Měli jsme vysoký index stáří. Nyní platíme za jednu z nejmladších obcí v Jihomoravském kraji, máme i velmi vysoký podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí na jednoho obyvatele. Úspěchem pro mě je, že se lidem ve Zbýšově líbí a také mladí chtějí i po studiích zůstat," poznamenal starosta, který předtím osm let seděl v zastupitelstvu. Připomněl například i to, že zatímco před několika lety docházelo do zbýšovské mateřinky sedmnáct dětí, dnes si jich v budově hraje dvaačtyřicet.

Odejít od rozdělaných projektů nechce ani starostka Dražovic Miloslava Svobodová. Její práce ji baví, a pokud bude zájem i ze strany voličů, ráda by na podzim odstartovala své čtvrté volební období. „Pak už budu v důchodovém věku, takže bych obci chtěla pomoci zřejmě už jen z pozice zastupitelky," usmívala se starostka.

Podle ní se toho v obci za poslední roky hodně postavilo. „Takže je potřeba vše, co jsme vybudovali, začít opravovat. Je to asi všude stejné. Opravy si zaslouží chodníky, obecní rozhlas, výměnu třeba veřejné osvětlení. Deset let máme tělocvičnu, i ta už potřebuje menší zásahy, stejně jako dražovické koupaliště," prohlásila Svobodová.

Starosta Malínek Jiří Bartošík sedí na úřadě už od roku 1990. Devět let se však staral o administrativu a účetnictví vesnice. Pak usedl do křesla malíneckého starosty. „Na kandidátce, která se bude teprve tvořit, budu, ale jak se situace vyvine po volbách, netuším. Ani s kolegy jsme na toto téma zatím nehovořili. Co se nicméně výhledu na další volební období týče, obci by výrazně pomohly peníze z dotací. Ty nám skutečně scházejí. Šly by na občanskou vybavenost, na opravy chodníků a také výměna veřejného osvětlení je už na místě," vyjmenoval Bartošík.

Josef Hlaváč byl starostou v Brankovicích celých 35 let. Poslední čtyři roky dělá místostarostu, a to jen proto, že se nechal kolegy ze zastupitelstva přesvědčit, aby pomohl s nástupem do funkce mladšímu kolegovi. I tak je možné, že bude své letité zkušenosti rozdávat dál. „Další směřování obce mě zajímá, ale zatím o mém dalším pokračování nebyla řeč. Ani sám nad tím ještě nepřemýšlím," uvedl Hlaváč.

Starostové, kteří sedí na úřadě několikáté volební období, nemají podle brněnského politologa Stanislava Balíka automaticky nic dané. „Stává se každou chvíli, že někde třeba po patnácti letech odvolají ze dne na den starostu. Pokud nicméně voliči cítí, že i po dvaceti letech má starosta jejich obci co dát, dávají mu svou důvěru opakovaně najevo. A pak už je to na zastupitelstvu," řekl Balík.