Malí, velcí, černí, zrzaví, bílí a třeba i strakatí. Ale jen ti nejlepší z nejlepších. Zkrátka pouze šampióni z nepřeberného množství různých druhů ušáků z celého Jihomoravského kraje jsou dnes k vidění na chovatelské výstavě ve Vyškově.

Reportáž

Jejich pyšní majitelé se pomalu sjíždějí k tamnímu vlakovému nádraží, v jehož areálu se prodejní expozice koná. Jejich cíl je jasný. Přesvědčit zájemce, že právě jejich zvíře je to nejlepší.

Mnozí z chovatelů zřejmě nebudou žádnými začátečníky. Okresní město totiž takovou akci nezažívá poprvé. „Letošní výstava je v pořadí dvacátá, takže dnes slavíme výročí,“ uvádí předseda vyškovské organizace Českého svazu chovatelů Rostislav Jirásek.

A jak upozorňuje, nejde jen o to, aby chovatelé své exponáty někomu udali. „Pro jednotlivá chovná plemena jsou sestavené vzorníky a na výstavách králíky také porovnáváme. Důležité je, aby jednotlivé kousky dosahovaly požadovaných parametrů. Expozice je pak pro každého chovatele určitým zadostiučiněním,“ vysvětluje Jirásek.

Každý totiž za malou chvíli pozná, jestli se mu podařilo vypěstovat pěkného zástupce daného plemene. Také se třeba dozví, co na jednotlivém chovu ještě zlepšit.

Nejenom králíci jsou ovšem v areálu k vidění. Do Vyškova přijeli i holubáři, aby se pochlubili svými opeřenci. „Výstavu holubů tady pořádáme druhým rokem a důvod je stejný jako u králíků. Chceme, aby si jejich majitelé také mohli vyměnit zkušenosti,“ objasňuje Jirásek.

Ideální holub by prý musel získat sto bodů. Při hodnocení přichází na přetřes hlava, zobák nebo třeba také oko. Ale dnes jde pouze o výstavu, žádný „missák“ mezi okrasnými ani užitkovými holuby tedy nebude zvolený.
Jak je vidět, o celou expozici je obrovský zájem. Místností plnou králíkáren a holubích klícek se téměř nedá projít. Návštěvníků je plná hala a vystavovatelé se můžou přetrhnout, aby dobře pochodili.

„Nejlepší maso je z králíka běžné velikosti, známého z českých dvorků,“ tvrdí jeden z chovatelů. Tomu jakoby oponoval další, který tvrdí, že není nad obří francouzské berany, kteří do tří měsíců dosahují až tří kilogramů. A aby měli případní kupci ještě víc popletenou hlavu, další vystavovatel přichází s tím, že si nikdo nepochutná lépe na ničem jiném, než je kožešinový králík s krátkou hustou srstí.

Sama nevím, jakého bych zvolila. Co člověk, to názor. Nejlepší je asi ochutnat všechny a udělat si vlastní obrázek. „Pěkný zdravý králík musí být dobře živený. Nestačí mu dát pouze jádro a granule, ale důležité je kvalitní a dobré seno,“ radí, na co se například vyptávat při výběru, vyškovský chovatel francouzských beranů Petr Mikulášek.

U tohoto plemene je prý při hodnocení nejdůležitější váha. „Dál se hodnotí například srst, vzhled, hlava, uši a nohy,“ uvádí Mikulášek s tím, že pro každou rasu jsou jiná kritéria.

Přestože se všechno točí kolem zvířat, pořadatelé nezapomněli ani na návštěvníky. V hale není moc velké teplo, a tak diváci vítají nachystané občerstvení v podobě čaje, grogu nebo kávy na zahřátí. A někteří neodolají ani vůni domácí gulášové polévky či sekané.
Přitom ovšem stále obdivují exponáty. „Moje babička je chovatelka, takže jsem se přišla podívat. S malou sestřenicí jí děláme doprovod,“ směje se například Kateřina Mozkovská z Vyškova.