Statistiky přinesly dobrou zprávu těm rodičům, kteří se rozhodli přihlásit svého potomka na střední školu ve vyškovském okrese. Patrně sežene práci snáz než ten, který studuje třeba v Brně.

Za poslední čtyři roky bylo totiž v evidenci vyškovského úřadu práce podstatně víc absolventů mimookresních škol než těch domácích. „Je to rozhodně potěšitelný trend, který vypovídá o tom, že naše střední školy zdaleka mají velice dobrou úroveň,“ ocenil ředitel vyškovského úřadu práce Jan Marek.

Přesto i absolventi některých středních škol z Vyškovska mají značné problémy s uplatněním. Týká se to hlavně Střední odborné školy a středního odborného učiliště Vyškov a Integrované střední školy ve Slavkově u Brna. Bez problémů bývají naopak studenti elitních škol, jako jsou gymnázia. Ti ve většině odcházejí na vysoké školy.

Velmi dobře je na tom také Obchodní akademie v Bučovicích. Ředitel školy Jiří Horák se už pro Vyškovský deník Rovnost dřív vyjádřil, že tento úspěch přikládá hlavně pečlivé přípravě studentů na praxi ve výuce. Absolventům této školy dost pomáhá, že ovládají dobře cizí jazyky. Na úřad práce prakticky nechodí také studenti vyškovské pobočky Veřejně správní akademie.

Důsledky krize

Proč mají problémy tedy hlavně učni? Podle Marka právě oni nejvíc utrpěli ekonomickou recesí. „Hospodářská krize postihla absolventy nejhůř v roce 2009. Nejprve ve výrobních odvětvích, jako je třeba strojírenství, postupně přešla i do oblasti služeb,“ objasnil šéf vyškovského úřadu práce.

Podle něj se ale situace začíná od loňského roku zlepšovat. „Mladí dostávají víc šancí, oživení trhu pokračuje,“ je optimistou Marek.

Také třeba ředitel Integrované střední školy ve Slavkově u Brna Josef Smékal vidí problém v důsledcích ekonomické krize. Ale nejen v nich. „Je třeba počítat s tím, že řada absolventů prostě nemá po škole valný zájem pracovat. Tento trend je výraznější u škol s velkým počtem studentů, což je právě třeba náš případ,“ objasnil Smékal.

Podle něj je v případě učilišť potřeba pečlivě rozlišovat mezi absolventy různých oborů. Větší potíže najít dobrou práci mívají kuchaři a číšníci. Obecně hůř placená místa prý taky často odmítají přijmout. „Zato technické obory zvyšují monohonásobně šanci na uplatnění. Tito naši absolventi mají třeba dva svářečské průkazy a dva řidičáky. Je po nich hlad. Vzpomínám si, že práci sehnalo třicet z pětatřiceti našich automechaniků. Proto tyto obory doporučujeme také rodičům,“ uvedl Smékal.

Některé firmy z regionu mají opravdu o čerstvé kvalifikované dělníky zájem. „Naše společnost je dlouhodobě vstřícná k přijímání absolventů. Nejčastěji u nás nacházejí uplatnění svářeči, zámečníci, operátoři CNC strojů a lakýrníci. Jejich příprava bývá slušná, nemusíme je složitě doškolovat,“ zhodnotil třeba personalista vyškovské pobočky koncernu Fritzmeier Aleš Dobrovolný.

Přesto by podle něj neškodilo absolventům víc praxe. „To se týká nejen dělnických profesí, ale i vysokoškoláků,“ doplnil Dobrovolný.

I když jsou na tom v současné době absolventi mnohem hůř než v době boomu let 2007 a 2008, nemusejí věšet hlavu. Třeba před šesti lety bylo sehnat uplatnění mnohem obtížnější. Zatímco za školní rok 2009/2010 bylo bez práce průměrně zhruba sedm procent absolventů slavkovské Integrované střední školy, v roce 2004 to bylo o deset procent víc. Tento trend platí pro všechny školy okresu. Na konci devadesátých let byla situace ještě horší.