Nad jejich vysázením nepřestává kroutit hlavou. „Pozůstalí navíc mají strach z poškození náhrobků, protože hnijící lístky na nich zanechávají skvrny. Vím o tom, že někdo si už na opravu musel pozvat kameníka. Na začátku mi revitalizace nevadila, ale nyní, když vidím její důsledky, s ní jsem opravdu nespokojená," dodala Svobodová. V podstatě na stejné problémy upozorňuje na internetových stránkách města také žena, která se podepsala jako Růžena. „Nemůžu pochopit, proč se nezůstalo u tújí. Problémy s opadem i údržbou jsou minimální. To stejné se nedá říct o akátech. Myslím si, že i naši zesnulí si zaslouží mít klid a udržované hroby," napsala mimo jiné.

Jejich slova potvrdil také správce vyškovských hřbitovů Jiří Lelek. Přiznal, že lidé se na něho s problémem obracejí. „Poukazují na něj v podstatě už od té doby, co byly břízy před pěti lety vykácené. Akáty nyní dorostly a dělají problémy. Sám moc dobře nerozumím tomu, proč se výsadba měnila. Je pravdou, že drobné lístky z nich padají vlastně neustále. Nejde ale o naši záležitost, nic s tím nenadělá ani Správa majetku města Vyškova. Prostor hřbitova patří městu, které za rozhodnutími stojí," naznačil Lelek.

Mluvčí vyškovské radnice Petra Bezdomniková naopak tvrdí, že výtky ohledně akátů jsou pro vedení města novinkou. „Většina stromů musela být při revitalizaci odstraněná. Opatření navrhl projektant vzhledem k velikosti, stáří, zdravotnímu stavu, nevhodné druhové skladbě a problematické poloze vzrostlých stromů. Se znečištěním hrobů opadem z akátů se setkáváme poprvé. Ohlasy lidí na revitalizace vyškovského i dědického hřbitova jsou vesměs pozitivní. Pravdou ale je, že s obnovou toho vyškovského jsou obyvatelé města o něco spokojenější," připustila Bezdomniková.

Podle ní odborníci před výsadbou diskutovali, zda by vzhledem k nově založené lipové aleji v severní části hřbitova nebylo dobré pokračovat ve stejné výsadbě i ve zbývající části. „Od návrhu nakonec upustili. Po několika letech bychom totiž mohli očekávat podobné problémy, které jsme řešili s původními přerostlými stromy. Jde totiž o mohutné dřeviny. Zvolená forma akátu je naopak drobnější s méně agresivním kořenovým systémem," vysvětlila důvody mluvčí města.

Kulovitá forma bílého akátu, která byla na hřbitově v části alejí vysazená, je podle radnice vhodná i z jiných důvodů. „Jedná se o méně vzrostlou nekvetoucí dřevinu s krátkodobým opadem. Je navíc odolná proti suchu a zasolení. Významná místa v centru hřbitova byla naopak doplněná výsadbou lípy srdčité, která je dominantní," popsala mluvčí. Ve hře prý byla i výsadba bříz. Proti tomu se však měla postavit nejen část obyvatel Vyškova, ale i odbor místního hospodářství. „Výrazně totiž znečišťují prostory hřbitova, jejich kořenový systém narušuje hrobová místa, pomníky a chodníky. Opady větví vzrostlých bříz ohrožují navíc zdraví i majetek lidí. Neosvědčilo se nám ani vysazení tújí. Nacházely se na vyškovském hřbitově a obraceli se na nás nespokojení lidé s návrhem k jejich odstranění. Vadilo jim zejména znečišťování a zvedání náhrobků," dodala Bezdomniková.