I kvůli povalujícím se skleněným střepům kolem se Vyškovan Zdeněk Soukup nediví, že se mu lidé spíš vyhýbají obloukem. „Mohl by sloužit k setkávání maminek s kočárky nebo starších obyvatel města. Maximálně v něm ale posedává mládež, která tam chodí kouřit. Není ani divu, že nikoho jiného neláká, je sešlý a kolem se povalují odpadky a leckdy i rozbité sklo. Celkově jsou Smetanovy sady poměrně příjemným místem k odpočinku, altán je ale jeho černou skvrnou," upozornil Soukup.

Dřív koncerty

Souhlasí s ním i Vyškovanka Božena Hutníková. „Altán chátrá už několik let. Navíc se kolem něj válí dost odpadků. Bylo by dobré ho využít třeba na nějaké kulturní akce, hudební produkce. Je to pěkné místo a bylo by určitě lepší, kdyby našlo uplatnění," zmínila žena.

Altánek byl za období první republiky skutečně využívaný ke koncertům. „Město mělo dřív snahu obnovit jeho prvorepublikovou funkci, kdy se v něm o sobotách a nedělích hrály promenádní koncerty pro kolemjdoucí. To se však dařilo jen v době hned po revoluci a na začátku devadesátých let. Vystupovaly v něm malé žesťové orchestry," přiblížila historii mluvčí vyškovské radnice Petra Bezdomniková.

Ani po ukončení promenádních koncertů nebyl ještě altán odsouzený k chátrání. Před několika lety ho město nechalo opravit a následně v něm nárazově hrávaly kapely. Třeba lidem, kteří si přišli na nedaleké hřiště zahrát pétanque. „Altánek je součástí městského mobiliáře, a v současnosti ho pouze udržujeme. Je k dispozici návštěvníkům parku. Žádný jiný záměr na jeho využití však v tuto chvíli nemáme," dodala Bezdomniková.

Město ale hodlá v budoucnu Smetanovy sady revitalizovat. „Otázka případných dalších úprav a využití altánu může být tedy v této souvislosti stále otevřená," naznačila Bezdomniková. To potvrdil i ředitel Městského kulturního střediska Vyškov Luboš Kadlec. „Je pravda, že altánek je víc zneužívaný než využívaný. Park prožívá renesanci a nějaký koncert by tam byl zajímavý," připustil Kadlec.

Podle něj by kulturním aktivitám nemusely bránit ani peníze. „Koncerty typu promenádních nejsou nijak zásadně finančně nákladné. Museli bychom spíš zjistit, jaké je zázemí například z pohledu elektrického vedení a další techniky," nastínil šéf kulturního střediska.

Pokud by se k pořádání akcí v altánku přistoupilo, mělo by podle něj jít o pásmo. Účinkujícími by mohli být například amatérští umělci, popřípadě základní umělecké školy z okolí. „S těmi se nám osvědčila spolupráce při pořádání promenádních koncertů na Masarykově náměstí. Museli bychom to začlenit do harmonogramu a alespoň jednou za měsíc vyzkoušet. Od věci by nemuselo být třeba ani nějaké kytarové klání," uvažoval Kadlec.

Víc pořadatelů

S pořádáním kulturních akcí v netradičních prostorách už má středisko zkušenosti třeba z lodžie v zámecké zahradě. „Před několika lety jsme ji opravili a přemýšleli, k čemu by se dala využít. Jako dobrý nápad jsme viděli Zpívající fontány nebo veřejné čtení nazvané Fontána slov. Je ale pravda, že se v ní kulturní akce konají zatím jen jednou měsíčně. Na druhou stranu je poměrně hodně žádaná i pro svatby," popsal využití stavby Kadlec.

V lodžii se program koná zatím jen jednou do měsíce částečně i kvůli tomu, že odpolední akce pořádá i Knihovna Karla Dvořáčka nebo Muzeum Vyškovska. „Musíme sladit harmonogram. Jednou se nám stalo, že v jeden čas byla na všech třech místech nějaká akce. A skupina lidí, která se o kulturu zajímá, by šla třeba na všechno, tak ale musel dát každý něčemu přednost a všude bylo nakonec málo lidí," vysvětlil s tím, že nad četnějším využitím lodžie město přemýšlí.