„Za poslední dobu jsme na Vyškovsku evidovali poměrně malé množství archeologických nálezů. Nelze to ovšem interpretovat jako projev nějaké sestupné tendence. Je to věc náhody: některý rok je na vykopávky bohatší, jiný slabší. Třeba jen za týden může být všechno jinak," poukázala vedoucí vyškovského pracoviště Ústavu archeologické památkové péče v Brně Blanka Mikulková.

Do jisté míry souvisí pravděpodobnost nálezů s aktivitou ve stavebnictví. Systematické výzkumy vyškovští archeologové nedělají, pouze záchranné, když se někde začíná kopat kvůli stavbě.

Zlomky kostí zvířat

I tak podle ní ale mají práce dost. „Třeba teď se chystáme na záchranný průzkum ve Slavkově u Brna, kde se bude rozšiřovat průmyslová zóna o novou halu firmy Lohmann & Rauscher," avizovala.

Nejvýznamnější objevy byly podle ní v poslední době učiněné při rozšiřování závodu jiné firmy, a to Fischer automotive systems v Ivanovicích na Hané. „Stavba se nadále rozšiřuje. Loni na podzim jsme tam objevili několik pravěkých objektů, nicméně prázdných. Na jaře potom práce pokračovaly, objevily se nové objekty a tam už jsme odhalili například zlomky keramiky a úlomky zvířecích kostí. Pocházejí pravděpodobně z mladší doby kamenné," uvedla archeoložka.

Za území s archeologickými nalezišti je považovaná většina vyškovského okresu. Region totiž od konce doby kamenné sloužil jako obchodní křižovatka mnoha kultur, které v jeho hlíně zanechaly své stopy: keramiku, kamenné nástroje, ale i kosy, srpy nebo například kladiva Keltů. Jedním z nejvýznamnějších posledních nálezů bylo sídliště z mladší doby kamenné mezi Manerovem a Kučerovem, které odhalilo třeba žárové hroby.