Takové situace jsou podle něj v podstatě na denním pořádku. „Na Nouzce snad není jediný člověk, který by takovou zkušenost neměl. Je jen otázkou času, kdy se něco stane. Dokonce mi nedalo přednost ani policejní auto. Ve směru z Brna mi řidiči zastavili a v tom od Vyškova mi policisté málem přejeli prsty," popsal Šanda, který je předsedou občanského spolku Nouzka.

Upozornil, že jde prakticky o jediný přechod v celé Brněnské ulici. A ke všemu nepřehledný. „Ve směru od Brna řidiči často překračují rychlost. Když už náhodou někdo jedoucí od Vyškova zastaví, tak auta od Brna různě myškují, protože jedou rychle a nestíhají reagovat. Nebezpečné také je, když někdo vjíždí z křižovatky od Traska. Sleduje auta na hlavní a vůbec si neuvědomí, že po pravé straně má přechod," doplnil Šanda s tím, že proto na přechod ani nepouští děti.

„Jedno auto je pustí a druhé srazí," odůvodnil. Spolek tak po vyškovské radnici požaduje řešení bezpečnosti obyvatel na přechodu. Ideálně výstavbou semaforů.

Nehody na Nouzce
v okolí 400 metrů od přechodu:

- 2013: nedání přednosti
- 2014: motorka narazila do auta
- 2015 a 2016: policisté žádnou nehodu nešetřili

Zdroj: Policie ČR

Podle dalšího z obyvatel, který si však nepřál být jmenovaný, je navíc jeden přechod na celou lokalitu zoufale málo. Obyvatelé, kteří bydlí o několik set metrů níž a potřebují přejít, musí docházet daleko nebo přebíhat silnici. „A to je nebezpečné. Celkově je situace nedořešená i s ohledem na děti. Rozhodně bych proto uvítal, podobně jako řada mých známých, kdyby v lokalitě ještě jeden přechod přibyl. Samozřejmě se semafory, jinak by pozbyl smysl. Alespoň jeden bychom tak na Nouzce měli," poukázal otec dvou malých dcer.

To však s největší pravděpodobností nebude možné. Alespoň podle radnice. Jak zmínil starosta Karel Goldemund, město už se na možnosti informovalo u policie. „V rámci zachování plynulosti dopravy je umístění jiného přechodu, než toho, který u bývalé Primy je, nemožné. Působil by problémy. Chápu, že řada obyvatel chce přechodů víc, ale jde o výpadovku z města, kterou bychom přerušili, což by bylo problematické," vysvětlil starosta.

Celý průtah Vyškovem, jak podotkl, je regulovaný už tak mnoha semafory. A světelných přechodů navíc v posledních letech výrazně přibylo hlavně kolem středu města. „Přetržek je na průtahu podstatně víc než v minulosti. A postavit další přechod v Brněnské, byť chápu požadavek obyvatel, je tak problematické. Doprava by jím jednoznačně utrpěla," dodal Goldemund.

A v realizaci nejspíš nepřejde ani přání týkající se zvýraznění stávajícího přechodu. Policejní mluvčí Alice Musilová totiž podotkla, že k instalaci semaforů nebo zvýraznění přechodu se obvykle přistupuje, když je v místě velká frekvence chodců nebo zvýšený průjezd aut. „V lokalitě ale chodců není mnoho, jde hlavně o místní obyvatele. Většina lidí pak dojíždí auty. Takže provoz v Brněnské sice je, ale dle normy. Ta mluví o víc než tisícovce aut za hodinu ve špičkové hodině, což tam není," sdělila Musilová.

Od března 2015 pak podle ní policisté nemají žádnou žádost k vyjádření ohledně přechodu v Brněnské ulici v daném místě ani zřízení nového přechodu. „Je tak možné, že šlo pouze o ústní diskuzi. Nemůžu se tak dopředu vyjádřit k tomu, zda bychom dali doporučující či nedoporučující stanovisko. Navíc jde opravdu o doporučení," uvedla Musilová.

Co se týká přechodu u bývalé Primy, obyvatelé se rozhodli sepsat petici. „Podle radnice je totiž vše v pořádku. Vzkázala nám, že přechod je označený. A pokud by se tam něco stalo, je to vina řidiče nebo chodce. Ale přitom je okolí plné reklamních ploch. Malá modrá značka, která na přechod upozorňuje, se v jejich záplavě ztratí. Mívali jsme alespoň měřič rychlosti. Jenže po několika měsících ho město přesunulo do Lhoty. Prý je tam provoz větší," pokrčil rameny Šanda.

Chápe, že semafor může být drahou záležitostí. I proto lidé v petici navrhují ještě další variantu. „Uvítáme klidně i nějaké světelné nebo reflexní zvýraznění. Je běžné, že na jiných frekventovaných silnicích řidiče na málo viditelný přechod už z dálky upozorňují blikající světla. Proto jsme se také rozhodli, že sepíšeme petici. Chceme, aby bylo zřejmé, že je třeba situaci řešit," poznamenal. Dokument má zatím padesát podpisů. „Oběhneme ještě zbytek lidí a pak už nezbývá, než doufat, že se začne něco dít," uzavřel Šanda.