Bubínek, mrkev nebo tkaničky. Pro někoho všední věci, které snad ani nestojí za to, aby si jich člověk s uměleckým cítěním povšimnul, natož namaloval na plátno a dokonce vystavoval. Malířka Jana Babincová z Vyškova ale povýšila obyčejné věci na druhý rozměr. Za abstraktní geometrií se skrývá kódovaný text, vzpomínka nebo příběh.

Její obrazy zaujmou překvapivými detaily a promyšlenou barevností.

Autorčino originální vidění světa můžou lidé ode dneška zhlédnou na výstavě v Muzeu Vyškovska. Vernisáž se koná v sedmnáct hodin.

„Společným jmenovatelem výstavy jsou vzpomínky z dětství, vztahující se často ke konkrétním místům rodného Vyškova. Odkaz k realitě není na první pohled patrný, pro autorku má však zásadní význam,“ vysvětlila Michaela Kuříková, recenzentka a odbornice z fakulty výtvarných umění VUT v Brně.

Například obraz Tkaničky je vzpomínkou na základní školu a módu osmdesátých let, kdy výrazné barvy byly podpultovým zbožím. „Toužila jsem po signálních tkaničkách, které se získávaly obarvením ve vývaru ze zvýrazňovacích fixů,“ vysvětlila dvaatřicetiletá autorka.

Ve vzpomínce na základní školu zůstala i při obrazu Vysvědčení. „Období rozdávání vysvědčení bylo obávané. Dnes klidně můžu vysvědčení zmačkat a namalovat,“ dodává malířka.

V dalším obraze hlavně lidé, kteří kdysi mířili od vyškovského autobusového nádraží do nemocnice poznají nadchod přes železniční přejezd. Jednoho dne most zmizel a vynořuje se dnes na obraze Babincové jako zelený sen s diamanty. „Jak se podlamovala kolena, když se ta šílená kovově dřevěná konstrukce třepala a výstup po vrzajících schodech nahoru byl odměněný pohledem na koleje shora,“ vzpomíná žena.

Výstava nese název Hard-edge, odkazující k malířskému stylu umělců, pro jejichž tvorbu je charakteristický nedostatek emocí a ostré hrany mezi barevnými plochami, které tvoří kontrast k osobním citlivým tématům. Obrazy Jany Babincové na tento styl navazují posedlostí po linii a ploše. „Jsou výsledkem hledaní a objevování způsobů, jak propojit citové, intimní, vnitřní s výraznou vizualitou,“ dodala Kuříková. Autorka se podle ní nebojí výrazných barev, vždy jsou ale dokonale sladěné a symbolické.

V Muzeu Vyškovska budou k vidění do šestadvacátého dubna. Výstava bude otevřená ve všední dny od osmi do sedmnácti hodin, v sobotu a v neděli od deseti do dvanácti a od čtrnácti do sedmnácti hodin. Společně s Babincovou vystavují její hosté Anežka Hošková, Iveta Plná, Jaroslav Matula a Tomáš Bárta.

Babincová, která pendluje mezi rodným Vyškovem a Prahou je ostřílená autorka. Má za sebou desítky kolektivních i samostatných výstav.
Vyškované její práce mohli vidět už v roce 2006 v galerii turistického centra, kde předvedla průřez svou bohatou tvorbou.

A má se čím pochlubit. Abstraktně pojaté květiny, pokojíčky, kolotoče, krajiny, portréty, zátiší i kresby jsou velmi svérázné a poskytnou nejenom uměleckým gurmánům, ale i lidem, kterým jinak obrazy nic moc neříkají, neopakovatelný zážitek. Hračičkové zase můžou pomocí kódovacího klíče luštit zašifrované texty, kdy jednotlivá písmena abecedy jsou nahrazené barvou. Technické typy zase zaujme třeba rozfázovaný pohyb tance natáčený kamerou.