Kdy jste poprvé svobodně volil?
Před rokem v Brně ve volbách do evropského parlamentu. Volil jsem i dřív v Minsku, ale tam hlasy nikdo nepočítal, respektive je falšovali. Nyní už se většinou ani vůbec nepočítají. Poslední svobodné volby byly v roce 1994, kdy se volil první běloruský prezident. Bylo mi sedmnáct let, takže jsem nemohl ještě volit.

Do Brna jste natrvalo přesídlil před devíti lety. Rozhodl jste se tak kvůli práci nebo i tamnímu režimu?
Kvůli obojímu. Na přelomu let 2010 a 2011 byly znovu volby, po nich velké protesty, zatýkání. Pracoval jsem na univerzitě v Minsku. Hodně studentů vyšlo protestovat. Byli zatčení. Dostali deset až patnáct dnů vězení. Hned další den jsme se s nimi spojili a začali jim pomáhat. Psal jsem tehdy i na blog. O pár dnů později za vedoucí katedry přišli lidé z KGB a řekli, že si musím rozmyslet, zda s aktivitami přestanu, nebo odejdu. Odešel jsem. Ještě pár měsíců za mnou docházeli studenti, ale protože manželka měla už povolený pobyt v České republice, rozhodli jsme se, že odjedeme.

Můžete nyní odjet do Běloruska a bezpečně se vrátit?
Ano. Žádné doložky už neexistují. Režim se snaží spíš zbavit lidí uvnitř. Nedávno třeba vrchního katolického arcibiskupa nevpustili z Polska zpátky do země. Přitom je běloruský občan. Svjatlana Cichanouská, prezidentská kandidátka, která podle všeho zvítězila, je nyní v Litvě. Před pronásledováním utekli i další. Spousta aktivistů sedí ve vězení nebo jsou v cizině.

Kdo je Sjarhej Smatryčenka

Narodil se v roce 1977 ve Vitebsku v Bělorusku.
V Brně žije trvale od roku 2011.
Pracuje jako běloruský překladatel a tlumočník, vyučuje češtinu pro cizince a dělá cestovního průvodce.
Ve volném čase rád běhá a věnuje se rodině.

Může se vrátit právě Cichanouská bez toho, že jí hned zatknou?
Je jasné, že je velké nebezpečí, že jí zatknou. Vymyslet jakýkoliv důvod pro ně není problém. Zákon tam přestává existovat. Každý den chytají jen tak desítky lidi v ulicích. Stačí bílý náramek nebo bíločervené oblečení. Na začátku při největších protestech zatýkali tisíce lidí. Třeba zadrželi dvě studentky z filologické fakulty za básně na asfaltu. Dostaly nakonec jen pokutu, ale noc před soudem strávily ve vězení. Za to, že ve vnitrobloku fakulty psaly na asfalt citátyz básní klasických básníků.

Nyní neslyšíme o masových demonstracích, jaká je současná situace v zemi?
Protesty pokračují, už skoro měsíc. Největší bývají v neděli. Začal školní rok, takže v ulicích protestuje hodně studentů. Některé zatkli a to včetně několika studentů na středních školách. Protestuje se každý den, vymýšlí se nejrůznější způsoby protestu.

Známým symbolem protestu se stala třeba historická běloruská vlajka.
Ano, nejpopulárnější protest je spojený se symbolikou bílé a červené barvy. Jedná se o barvy vlajky, pod kterou přijímal přísahu Lukašenko jako první prezident v roce 1994. Ale pak vrátil lehce pozměněnou červenozelenou vlajku ze sovětského období. Akorát z ní vyhodil srp a kladivo.

K čemu může situace v Bělorusku dospět?
Lukašenko se moci sám nepustí. Takže těžko říct, co ho může donutit vzdát se jí. Jak vidím nálady a situaci, myslím si, že současná atmosféra už nemůže jen tak skončit. Hlavním zlomem se může stát stav ekonomiky. Zvlášť když budou pokračovat protesty i stávky hlavně ve velkých podnicích. Navíc policistům platí režim nehorázné peníze za bití. Úplný klid není ani v bankách, lidé si vyzvedávají peníze, není tam hotovost.

Věříte, že se bude režim demokratizovat?
Věřím, že se to může povést docela rychle. Nesmí se ale do cesty stavět překážky, hlavně ze strany Ruska. Lidé chtějí především pravdu a někoho, ať už Cichanouskou nebo někoho jiného, kdo není politik. Měla by se vrátila ústava z roku 1994. Nebránil bych se zrušení funkce prezidenta. Navrátilo se by rozdělení státní mocí, které nyní neexistuje.

Má tedy podle vás prezident Lukašenko v rukou veškerou moc?
Ano, nyní je systém pyramidou na vrcholu s prezidentem, který určuje všechno včetně ústavního soudu. Má všechny páky v rukou. Kdyby se moc rozdělila, bude to nejlepší. Pokud protesty skončí úspěchem, bylo by to jeden z prvních tahů nového vedení, vrátit rozdělení moci.

Na čem záleží, zda protesty povedou ke změně?
Na vytrvalosti protestujících, slábnoucí ekonomice země nebo třeba nevměšování se Ruska a dalších zemí.

Má ještě vůbec Lukašenko podporu běžných Bělorusů?
Z okrsků, kde hlasy počítali čestně, udělali nezávislí statistici závěry, že Lukašenko nemá většinovou podporu v žádné skupině, ani věkové nebo sociální. Jestli ji měl ještě před lety, dnes už ji nemá vůbec. Samozřejmě jsou ojedinělé výjimky jako vesnice na východě Běloruska, kde pro něho hlasovalo přes padesát procent voličů. Podporu má spíše u starších lidí, na venkově, ale i tam v naprosté většině případů lidé hlasovali proti Lukašenkovi. Podle závěru statistiků je jeho podpora deset až patnáct procent, což není číslo, se kterým může být člověk prezidentem.