Jednou ze základních podmínek pro zdárné pěstování většiny masožravých rostlin je hladina relativní vzdušné vlhkosti. Tu lze měřit vlhkoměrem. „Masožravá rostlina musí stát stále ve vodě. Takže večer se vezme hadice a už to jede. Když pěstitel nezalije masožravou rostlinu, tak do týdne z ní má holý květináč,“ prozradila Novákova maminka Ivana, která se o pěstování také zajímá. „Syn začal v podstatě jako dítě s kaktusy. Pak přibyla sem tak nějaká masožravka a z koníčku se stal zápřah pro celou rodinu. Učí biologii a chemii, takže k tomu měl vždycky vztah,“ pokračovala Nováková, jejíž syn pěstuje na stovku nejrůznějších rostlin.

Hmyz jako zákusek

Pokud si někdo myslí, že masožravé rostliny jsou náročné na pěstování, tak se mýlí. „Velmi dobře snáší přímé sluneční paprsky. Nicméně nemají rády chlór a tvrdou vodu, takže ideální je pro ně dešťová nebo destilovaná voda. Skleník je potřeba i pravidelně větrat,“ popsala Nováková. Masožravé rostliny získávají větší či menší množství živin tím, že chytají prvoky, drobné živočichy a zvláště pak hmyz.

Rostliny mají nicméně omezený počet sklapnutí. „Poté se unaví a odumřou. Pro mouchy, čmeláky nebo třeba vosy je uvnitř těchto lapacích orgánů takový lákavý sekret. Na podzim jsou takové pasti plné hmyzu. Poté přichází období vegetačního klidu, nicméně ve vodě musí rostlina stát pořad. Ve skleníku se pak sníží teplota. Trávení hmyzu masožravkám prospívá, ale není to pro ně životně důležité,“ vysvětlila Nováková. Rostlina totiž tráví pouze něco, chitinová schránka a křidélka zůstanou.

Ve skleníku se u nich vyskytují i tillandsie „Těm stačí jednou za týden postřik. Pěstovat se dají třeba na balkoně. Tam jim svědčí každonoční poklesy teplot spojené s přísunem rosy,“ uzavřela další z lákadel prodejní výstavy Nováková, jejíž syn se za poznáním vydal už třeba do Chile nebo Argentiny. Výstava v přízemí kina potrvá jen do neděle 20. června. Přístupná je vždy od desáté do osmnácté hodiny.