Budoucnost bioplynové stanice, která má vyrůst ve vyškovských Marchanicích, byla ještě před půl rokem jasná. Situace se však změnila poté, co vláda vydala rozhodnutí, že takzvaný zelený bonus, určený na podporu stanic vyrábějících elektřinu z obnovitelných zdrojů, bude k dispozici jen do konce letošního roku. Není totiž jasné, jestli dodavatelská firma stihne stanici v této lhůtě postavit.

Město proto momentálně intenzivně jedná s dodavatelem stavby a hlavně technologie na zpracování biomasy. „Původně jsme měli naplánováno, že začneme se stavbou letos a skončíme ji v příštím roce, aby od ledna 2015 mohla stanice začít pracovat. Teď to ale vypadá, že vláda bude poskytovat podporu jen do konce letošního roku, což nám možnosti značně zužuje," vysvětlil vyškovský místostarosta a senátor Ivo Bárek.

Jedinou možností, jak si zajistit podporu od státu, je tak spustit stanici ještě letos. „Už víc než měsíc intenzivně jednáme o tom, jestli je to vůbec reálné. Není problém ve stavařině, která tvoří třetinu nákladů, ale v dodávce technologie na zpracování biologicky rozložitelných materiálů, která má přijít ze zahraničí," upřesnil Bárek.

Dodal, že v případě, že by město od státu podporu nezískalo, muselo by velmi zvažovat, jestli se do stavby vůbec pustit. A to i přesto, že jinak je úplně všechno včetně dotace vyřízené. „Je velké riziko, že bychom šli do ekonomické ztráty, což by od nás nebylo hospodárné. Mohlo by to tedy také dopadnout tak, že by se stavba ještě třeba na dva nebo tři roky odložila. Kdyby ovšem stát zelené bonusy přestal udělovat až v polovině příštího roku, stihli bychom všechno naprosto bez problémů," připomněl Bárek.

Totéž potvrdil i ředitel společnosti Respono Pavel Horáček. Právě její dceřiná společnost Rebios totiž stavbu stanice zajišťuje. „S dodavateli intenzivně jednáme o tom, jestli je možné stanici do konce prosince spustit. Situace se nám tím bohužel znovu zkomplikovala," povzdechl si Horáček. Výběrové řízení na stavu se totiž muselo konat hned třikrát.

Bioplynová stanice v Marchanicích má v budoucnu zbavovat Vyškov obsahu hnědých kontejnerů s biologicky rozložitelným odpadem. V současnosti ho firma vozí do kompostáren. Od dubna letošního roku chce ke klasickému odpadu z domácností přidat i sběr gastroopadu včetně fritovacích olejů. „Do konce února bychom na to měli dostat svozové auto a také nádoby," řekl ředitel.

Tato služba je určená restauracím, jídelnám a dalším stravovacím zařízením. „Začátkem roku jsme kontaktovali možné zájemce, kterým jsme vysvětlili princip služby. Jedná se o pravidelný svoz odpadů z velkých kuchyní a jídelen, které jsou převáženě složené ze zbytků jídel a nezpracovaných surovin. Součástí svozu budou i fritovací oleje a tuky. Právě tento odpad se na zpracování v bioplynové stanici výborně hodí," vysvětlil Horáček.

Bioplynových stanic je v regionu už několik. Loni na podzim se například podařilo spustit jednu v Nížkovicích. „Zkušební provoz normálně funguje, neslyšel jsem o žádných problémech, které by ho doprovázely," potvrdil situaci nížkovický starosta Petr Plotěný.

Stanice v areálu zemědělského družstva Agria Nížkovice má tři věže. „Jedná se o jednu hlavní, kde vzniká plyn, a dvě vedlejší. V případě, že by v průběhu procesu výroby plynu začalo ubývat bakterií, pomůžeme jim digestátem," vysvětlil už před spuštěním agronom zemědělského družstva Ivan Sedlák.

V zimním období Agria využije veškeré odpadní teplo, které bioplynová stanice vyrobí, na ohřev vody a vytápění areálu. „Navíc budeme vytápět dalších třiačtyřicet bytů. Jedná se o byty v bývalé administrativní budově, kterou přestavujeme. Byty umístěné na okraji obce máme v plánu jak pronajímat, tak i prodávat," prohlásil i předseda družstva Pavel Pásek.

Bioplynové stanice fungují na principu takzvané anaerobní fermentace. To je proces, při kterém mikroorganismy rozkládají biologický materiál bez přístupu vzduchu. Výsledným produktem je bioplyn, který se dá používat jako alternativní zdroj elektrické energie. V bioplynových stanicích se zpracovává i hnůj, kejda nebo čistírenský kal.