„Zpracovatel musí dokumentaci ještě doplnit údaji o technologii zařízení, vyhodnotit vliv dopravy na okolní obytnou zástavbu, posoudit vlivy záměru na veřejné zdraví a uvést, zda disponuje dostatečnými plochami pro aplikaci digestátu na zemědělskou půdu,“ praví se v závěru zjišťovacího zřízení krajského úřadu.

Výhrady k Janovského dokumentaci měla hlavně Česká inspekce životního prostředí Brno. Zcela proti stavbě je naprostá většina obyvatel Černčína a části Bučovic. S bioplynovou stanicí naopak nemají problém hygienici v případě, že nepřekročí limity hluku.

Bioplynová stanice v Černčíně má denně spotřebovat padesát tun prasečí kejdy, čtyřicet tun chlévské mrvy a třicet tun kukuřičné siláže.

V okrese už staví bioplynovou stanici zemědělec František Bureš. Ta má ale využívat jen kukuřičnou siláž v množství zhruba pětadvaceti tun denně. Dodávat jí hodlá stejně jako Janovský do sítě E.ON. Další zařízení chce budovat firma Respono, která se zabývá likvidací odpadu.